Pánské klasickéPánské
Dámské klasickéDámské
Chytré hodinkyChytré
Značky
Ostatní
Tagy: Technologie a pojmy | Klasické
Agáta Vřeská | 7.6.2023 | 10 MIN | 3x komentář
Desítky, možná i stovky různě označených strojků, které ale mají stejný základ: Valjoux 7750. Jaký je příběh jednoho z nejslavnějších a nejrozšířenějších automatických chronografů? Kdo jej vymyslel, proč málem vymizel z povrchu zemského a jak to, že se s oblibou používá dodnes? Dnešní příběh bude stát za to.
Ve světě hodinek je spousta dechberoucích příběhů. Které hodinky se dostanou první na Měsíc. Kdo bude mít první "vodotěsné" hodinky. Kdo se zapíše do historie s nejkomplikovanějším strojkem... Mezi mé oblíbené patří ten o prvních quartzových hodinkách, ale možná ještě více boj o první automatické chronografy.
29.7.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu
Oba jsme tady ale už v minulosti slyšeli. Přesto je s nimi provázaný jiný příběh. Příběh jednoho strojku, který uspěl díky tomu, že byl jiný. Vznikl díky boji o první automatický chronograf a málem umřel kvůli quartzové krizi. Ale to předbíhám. Pojďme si říct to nejzajímavější o legendě jménem Valjoux 7750.
11.8.2023 - Eliška Měrková
Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?
29.5.2023 - Eliška Měrková
Quartzové hodinky – Jak fungují a jak si stojí oproti mechanikám?
Společnost Valjoux byla na začátku nezávislý švýcarský výrobce hodinkových strojků. Jméno Valjoux je zkratka pro „Joux Valley“, což zase vychází z „Vallée de Joux“, původního umístění společnosti. Dnes je součástí společností ETA, která spadá pod Swatch Group.
Ale my začneme na konci 60. let minulého století. A podíváme se na fascinující příběh dnes legendárního strojku Valjoux 7750, který stojí jako etalon mnoha hodinářských značek. A příběh to bude napínavý a plný zvratů.
Pamatujete na v úvodu zmíněný napínavý příběh souboje o první automatický chronograf? Pro mnohé to byly Zenith El Primero, pro jiné chronograf od Seika. Do boje se pustilo i jiné uskupení (Breitling, Hamilton, Heuer, Buren a Dubois Dépraz), ale bez ohledu na to, kdo podle vás vyhrál, rok 1969 přinesl první mechanický chronograf s automatickým nátahem.
El Primero od Zenithu. Složitě vyhlížející strojek je pastvou pro oči.
A hlad po automatickém chronografu byl čím dál větší. Valjoux potřebovalo dohnat konkurenci a přijít s vlastním automatickým chronografem. Úkolem pověřilo mladého (bylo mu 24, když začínal s vývojem!) nadějného hodináře Edmonta Capta.
Edmond Capt se narodil v roce 1946 v Le Brassus, malé vesnici ve Vallée de Joux, domově švýcarského hodinářství. V roce 1962 navštěvoval hodinářskou školu v nedalekém Le Sentier a strojírenskou školu v Ženevě. Rok strávil v Rolexu, než přijal nabídku Valjoux SA. Později měl vedoucí pozici ve Frédérique Piguet a jednu z nejvyšších manažerských pozic ve Swatch Groupu. Za svůj život vyrobil okolo 32 hodinkových strojků.
Zadání znělo jasně: vyvinout spolehlivý a odolný automatický chronograf, který by zahrnoval rychle nastavitelný den a datum. Současně měl být relativně levně vyrobitelný, a to převážně automatizovaným strojním zařízením, být snadno sestavitelný a musela odpadnout potřeba složité jemné regulace. A to nejdůležitější: potřebovali to co nejdřív.
Jako základ si Capt vzal starší strojek Valjoux Calibre 7733, který měl pouze ruční nátah. Capt na to šel ale jinak, než jeho konkurence. K vývoji si přizval zkušeného hodináře Donalda Rochata a využil také počítačový program pro vytvoření designového návrhu a výpočtů. Byl to jeden z prvních hodinkových kalibrů, který využil počítačový program! V celém Valjoux byl jen jeden počítač, který vlastnil technický ředitel v Neuchâtelu. A Capt tam pravidelně dojížděl.
Edmond Capt, otec Valjoux 7750. Zdroj: forum.tz-uk.com
Především ale Capt dokázal uvažovat jinak. Dříve obvykle využívaný způsob – sloupkové kolo – nahradil vačkami (páčky k ovládání různých funkcí chronografu). Inspiroval se jiným, starším a levným mechanickým strojkem Venus 188 (Venus byl dalším výrobcem mechanických strojků, než jej Valjoux pohltil).
Venus 188.
Výsledek? Kalibr spolehlivý, robustní, s dobrou přesností a levnější na výrobu než konkurenční strojky. Navíc bylo mnohem snadnější jej vyrábět sériově. Měl jednosměrný nátah, takže rotor byl těžší, a majitelům hodinek tak vznikl specifický pocit na zápěstí při navíjení.
Původní verze měla 17 kamenných uložení (dnešní mívají obvykle 25) a běžela buď na 21.600 nebo 28 800 polokmitech. I když nenabízel takové vizuální a tech-pokochání jako konkurence typu El Primero, vše bylo podřízeno funkčnosti.
Celý tým vyvíjecící Valjoux 7750 v letech 1970-1973/4 se skládal z Edmonda Capta, Géralda Gandera, Donalda Rochata, kreslířky a hodináře.
První prototypy Capt vydal už v roce 1973 (jedním z prvních kupců byla značka Orfina), na trh se dostal 1. července 1974. A přestože byl tlustší a širší než tehdejší automatické chronografy, stal se okamžitým hitem, o který projevilo zájem mnoho výrobců napříč cenovým segmentem. Zdálo se, že na něj čeká zářná budoucnost.
Během prvního roku se prodalo 100 000 kusů. Ale už o rok později byl 7750 odsouzen k zániku. Doslova. V roce 1975 se výroba Valjoux 7750 zcela ukončila. Ale trvalo až do 80. let, než se zásoby vyprodaly.
Valjoux 7750 byl nakonec vším, jen ne bestsellerem. V roce 1975 byla výroba ukončena.
Trh se totiž změnil. Jestliže vývojem 7750 reagoval Valjoux na poptávku po hodinkách, která se silně projevovala po skončení války, kdy si lidé mohli zase dovolit kvalitní hodinky, tak ukončením výroby reagoval na sevření v podstatě ze všech stran.
Především ale na to, že od roku 1969, kdy se objevily první quartzové japonské strojky, trh víc a víc toužil právě po quartzových hodinkách – levnějších, přesnějších, modernějších. V polovině 70. let se quartzová krize do švýcarského hodinářství obula s nečekanou silou.
Z druhé strany tady byly švýcarští hodináři luxusních značek, které se rozhodly svůj píseček za každou cenu ubránit. Najednou tak nebyla poptávka po středním segmentu mechanických hodinek. Najednou nikdo Valjoux 7750 nechtěl. Na levné quartzy byl moc drahý, na luxusní segment švýcarských hodinek byl moc levný...
Na levné quartzy byl moc drahý a na luxusní segment švýcarských hodinek byl moc levný...
Jestliže jsem na začátku psala, že tento příběh bude plný zvratů, a hodný mnoha jiných velkých hodinářských příběhů, teď přichází ten zvrat. Ve výstavbě dramatu bychom byli v bodě krize. A toto označení je skutečně velmi výstižné.
Vedení Valjoux bylo přesvědčeno, že je to konec mechanické éry a že 7750 už nemá budoucnost. Shora tak Captovi přišel rozkaz: zničit vše, co se strojku týkalo. Včetně dokumentace. Ale když vytvoříte něco, na co jste hrdí, dokázali byste to zničit?
Capt to nedokázal, rozhodl se pro neposlušnost a vše, včetně dokumentace, tajně uchoval.
Podobný osud čekal El Primero. Zenith ukončil výrobu pro neprodejnost a dokonce ztrátovost a vše mělo letět rovnou do koše. Naštěstí Charles Vermont uchoval vše potřebné na půdě Zenithu...
A kdybychom pokračovali v dramatickém příměru, teď přichází peripetie. Protože 80. léta znamenala návrat k mechanickým hodinkám, v jaký už zřejmě mnozí nedoufali. Quartzová krize nebyla k mnoha firmám laskavá, ale pro našeho hrdinu Valjoux 7750 to znamenalo po 10 letech nový dech.
Jak se najednou veškerá dokumentace k Valjoux 7750 od Edmonda Capta hodila! V 80. letech tak Valjoux 7750 poháněl jména jako Breitling Chronomat nebo slavné Da Vinci od IWC. Ano, Valjoux 7750 se ukázal jako dobrý základ třeba i pro strojek s komplikací věčného kalendáře a měsíční fáze. A samozřejmě stopek.
A mohli bychom pokračovat. Třeba Fortis vybavil Valjoux 7750 své první hodinky pro ruské kosmonauty. A vytvořil na jeho základech první automatický chronograf s komplikací alarmu na světě.
Fortis s automatickým chronografem a alarmem. První na světě s touto kombinací.
A zvládá i GMT nebo třeba minutovou repetici. Jmen, které využily geniální jednoduchosti Valjoux 7750 bylo opravdu hodně. Ale pojďme se přiblížit konci dnešního příběhu.
Jak už víme, společnost Valjoux se už za tu dobu dostala jako mnoho jiných značek pod křídla Swatch Groupu. Přesněji je součástí Ety, která je dceřinou společností Swatch Group. A tak dnes najdeme u strojků označení ETA 7750. U některých výrobců je to ETA/Valjoux 7750, protože ví, že jméno Valjoux rezonuje. A někteří si základ stojku dále upravili, takže podle názvu byste 7750 ani nehledali. Ale je tam. Skoro každý cenově dostupnější automatický chronograf, zvláště švýcarské produkce, je postaven na této legendě.
IWC Il Destriero Scafusia, "Válečný kůň ze Schaffhausenu" z roku 1993: Strojek postavený na 7750 s věčným kalendářem k oslavám 125 let značky IWC.
Mohli bychom jmenovat desítky značek, které využívají či v minulosti využívaly Valjoux 7750. Některé už tady zazněly, ale abych podtrhla fakt, že 7750 patří mezi nejznámější a nejrozšířenější automatické chronografy, neodpustím si zmínit alespoň TAG Heuer, Breitling, IWC, Panerai, Oris, Omega, Longines, Sinn, Tissot, Hamilton (s označením H-31) či Mido (s označením Mido Caliber 60).
A nutno říct, že mnohé značky se díky Valjoux 7750 proslavily. Třeba TAG Heuer je použil v modelu Montreal, který se dostal do vesmíru na misi Sojuz 36.
Tag Heuer Montreal.
A to byla jen špička ledovce. Navíc, Valjoux 7750 už není chráněn patentem, a tak vzniklo mnoho variant. A vy určitě znáte asi největšího konkurenta Sellitu SW500, která je prakticky klonem 7750.
V moderní době, kdy rostly průměry hodinek, potřebovala ETA vytvořit větší strojky, které by vyplnily tato větší pouzdra. Tak vznikla kolekce Valgranges, postavená na 7750, i když často došlo např. k odebrání komplikace chronografu.
Rozuzlení našeho dramatu je tak jednoznačné: Valjoux 7750 žije dál.
Valjoux 7750 je v mnoha verzích, mezi nejpoužívanější patří:
Pro některé značky byl strojek záměrně upraven přidáním sloupkového kola. A některé značky, jako např. Longines, využily na 7750 postavený strojek Valgranges a vybavily jej sloupkovým kolem a vertikální spojkou (např. Longines Calibre L688, rok 2009). V upravené verzi s co-axiálem jej najdeme u Omegy.
Naopak u některých došlo záměrně k odebrání komplikace stopek, ale využití robustnosti a spolehlivosti 7750. Takto si s tím pohrál třeba Panerai u svého kalibru OP III.
Panarai Caliber OP III postavený na... 7750.
Možná by stálo za hřích zmínit ještě technické parametry 7750. Jak už zaznělo, Valjoux 7750 využívá tříplošný vačkový systém (namísto běžněji používaného sloupkového kola) a je zkonstruován z hlavní desky, kalendářové desky a horní desky chronografu.
Základní rozložení subčíselníků pro stopky bylo podél svislé osy, tedy na 12. hodině a 6. hodině pro 30 minut a 12 hodin, a to čistě z konstrukčního důvodu. Z dalších komplikací nabízí 7750 standardně datum, den v týdnu, hacking, možnost ručního nátahu, automatický nátah.
Pro hodinářské nadšence přikládám i zajímavé video rozebrání a opětovného složení Valjoux 7750. Teda ETA 7750, ať jsem korektní.
A pokud byste chtěli pochopit jeho fungování, možná vám pomůže toto schématické video:
Základní 7750 má v průměru 30 mm a tloušťku 7,9 mm. Rezerva chodu je obvykle 48 hodin, ale může se dle úprav lišit. Často se tak setkáte např. se 60 hodinami rezervy chodu. Obvykle běží na frekvenci 4 Hz, tedy 28.800 polokmitů za hodinu.
Průměr je 30 mm, tloušťka nemalých 7,9 mm. Na průřezu je vidět několik vrstev "sendvičového" poskládání 7750.
Systém ochrany proti nárazům používá 7750 Incabloc, a jako systém regulace setrvačky ETACHRON (původní měly Nivarox). Kamenů má v základu 25 (původní verze 17), v upravených verzích se to ale může lišit a drahokamů může být více.
Regulační systém Etachron.
Není neobvyklé, že se ve Valjoux 7750 nacházely plastové části. Především páčka, která blokovala sčítač hodin při zastavených stopkách, byla plastová, což ale na funkčnost nemělo negativní vliv. Především z estetického hlediska se zhruba v polovině 90. let nahradila kovovou páčkou. Ve stejné době se přešlo i na 25 z původních 17 rubínů.
Rotor je uložen na kuličkových ložiskách (ball bearing system). Přenost energie z rotoru probíhá pouze jednosměrně, a obecně je poměrně těžký a hlučný.
Ovládání stopek je pak jednoduché a tradiční pro chronografy. Využívá 2 tlačítka:
Nastavení případného data probíhá v první poloze korunky, nastavení času v druhé. Obecně se moc nedoporučuje nechávat stopky zapnuté, jestliže je nepotřebujete. Zbytečně dochází k opotřebení, a může to mít negativní vliv také na přesnost. Servisovací doba se doporučuje cca co 5 let.
Hamilton Khaki Aviation Converter se strojkem H-21 postaveném na 7750 s typickým rozložením subčíselníků a day-date.
Kromě zmíněných příkladů luxusních značek najdeme ETA/Valjoux 7750 i ve středním segmentu. Právě 7750 totiž nabízí dostupnou možnost, jak mít automatické chronografy.
Z naší nabídky tak můžeme zmínit například Tissot PRX Automatic Chronograph. V popisu se dočtete, že jde o ETA A05.H31, ale ano, strojek je postaven na Valjoux 7750.
22.3.2022 - Eliška Měrková
Tissot ohlásil nové PRX s automatickým chronografem
U Hamiltonu se pak setkáte často se strojkem H-31, například u modelů z roku 2023 Hamilton Performer Automatic Chronograph. Hamilton pak u svých hodinek využívá různé verze, ať už tradiční tricompaxové rozložení, nebo původní v rozložení subčíselníků 6, 9 a 12, například u Khaki Aviation Converter.
Ale 7750 najdete také u Certiny, Junghansu, dokonce Festiny. A jak už zaznělo, na 7750 je postavený klon Sellita SW500, který využívají často značky mimo Swatch Group, např. Edox nebo Ball.
5.4.2023 - Agáta Vřeská
Festina Pilot Automatic představení – Pilotky jak od IWC se strojky ETA
22.7.2022 - Eliška Měrková
Certina představila retro pecku – Certina Argonaut DS Chronograph Automatic 1968
ETA/Valjoux 7750 je tak všudypřítomná a bez nadsázky na ní narazíte na každém kroku. Je to desetiletími prověřený dříč, který málem neslavně zhynul, aby dnes byl slavnější než ve svém zrození.
Dnešní drama je u konce. :)
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.