Typy dokončování hodinek – Gilošování, sunburst, tapisérie, ženevské pruhy a spousty dalších

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Agáta Vřeská | 23.6.2023 | 12 MIN | 2x komentář

Některé hodinky jsou pomalu uměleckým dílem. A některé jejich detaily oceníte až při skutečně pečlivém pozorování. Ale právě tyto úpravy jsou rozhodující – jak o kráse finálního díla, tak mnohdy o ceně hodinek. Jaké jsou ty nejběžnější úpravy či typy dokončování, které u hodinek najdeme?

Je zvláštní, že dnes už se mnohé úpravy používají čistě z estetických důvodů, jelikož zvyšují požitek z krásy. Ovšem některé měly dříve i praktický důvod. Například zkosení součástek strojků bylo původně kvůli tomu, aby se hodináři při sestavování nepořezali o ostré hrany. A třeba taková perláž zachytávala drobné prachové součástky, takže odlákala prach od citlivých míst, kde by se mohl usadit a způsobit neplechu.

Chytré, že? Ale dnes, když se díváme na krásně dokončené strojky, pouzdra, náramky a číselníky, žasneme nad uměleckou rukou autora. Dnešní článek přináší nejzajímavější typy finálního dokončení hodinek.

Aplikování

Aplikované mohou být například indexy, číslice, případně další ozdoby na číselníku, které jsou vyřezány např. z ocelových plechů a naneseny na číselník.

Aplikované arabské číslice.

Clous de Paris

Vznosné jméno pro velmi oblíbenou úpravu. Jde o typ gilošování či ražby, kdy vznikají malé pyramidy. Výsledný efekt je tak čtvercový vzor s výrazným 3D efektem a patří mezi jednu z nejoblíbenějších technik zdobení číselníku.

Clous de Paris.

Flinqué

Flinqué kombinuje dvě techniky. První je rytina či gilošování, druhou je pak nanesení ochranné, často barevné vrstvy, nejčastěji enamelové (smaltové). Vzniká tak vzorovaný, ale velmi lesklý povrch, který si zachovává barevnou stálost.

Technika flinqué.

Gilošování (Guilloché)

Dekorativní technika, která probíhá pomocí strojů ovládaných lidskou rukou. Dekorace může vzniknout na číselníku, ale i pouzdře nebo části strojku či náramku.

Technika gilošování u dámských Seiko Presage.

Ve své podstatě jde o typ gravírování a můžeme tam zařadit metody jako Clous de Paris, Tapisserie, Sunburst či Flinqué.

Gilošování u Patek Philippe.

I gilošování má samozřejmě mnoho úrovní, od jednoduchých až po nejjemnější struktury.

Gradient

Přechod barvy do různých odstínů –nejčastěji ze světlého středu do tmavého okraje. Tento trend současnosti se začal prosazovat někdy okolo roku 2018 (i když gradientní číselníky známe z hodinářství už dlouho) a dnes jej najdeme skutečně u mnoha značek.

Gradientní číselník má přechody barev ze světlé do tmavších.

Technika výroby zahrnuje stříkání stínu na otočný číselník, který již prošel různými procesy barvení. Výsledek může přinést opravdu rozmanité odstíny a krásné přechody. V závislosti na okolním světle a úhlu získává číselník další barevný rozměr.

Popravdě, zatím není ustálené označení pro tuto úpravu. Setkáme se s názvy gradientní, fumé, ombré,... Všechny ale označují to stejné.

Intarzie (dýhování)

Technika se tradičně využívá u dekorace nábytku apod. V hodinařině je poměrně krátce, ale využití dřeva nebo i dalších materiálů, jako je peří, okvětní lístky apod., dává hodinkám úplně jiný nádech. A to i u velmi tradičních značek, které intarzii využívají. Nebo právě u těchto tradičních značek.

Intarzie na zadní straně hodinek Patek Philippe.

Pomocí tenkých dýh se vytvoří obraz či vzor. Může jít také o vyřezané dílky, které do sebe zapadají jako puzzle a dávají tak vzniknout finálnímu obrazu.

Intarzie na hodinkách Hermès.

Vznik intarzie, jedné z technik Métiers d'Arts u Cartiera:

Kabošon (cabochon)

Leštěný valounek drahokamu se nazývá kabošon a obvykle jej najdeme vsazený v korunce. A opět může být z různých materiálů.

Kabošon v korunce u hodinek Mido Baroncelli, které na číselníku kombinují také perleť, diamanty a růžové rubíny.

Kartáčování

V popisku se můžete setkat s informací, že kov je kartáčovaný. Například u pouzdra nebo kovového náramku. Jde o finální úpravu kovu pomocí kotouče za účelem dosažení jemně „poškrábaného“ vzhledu.

Vznikne tak kontrastní plocha například k leštěným částem, kdy má kartáčovaná plocha jemnou, ale viditelnou strukturu.

Kartáčované plochy kontrastují s leštěnými okraji článků náramku.

Malba

Dekorativní ruční technika, která je spíše uměleckým dílem. Použité mohou být syntetické barvy, ale i smalt.

Miniaturní malba draka na číselníku hodinek Jaquet Droz.

Meteoritové číselníky

Tenký plát přírodního meteoritu vytváří specifickou strukturu. Každý kus má díky materiálu strukturu odlišnou a žádný kus tak nikdy není úplně stejný.

Meteorit použitý u hodinek Prim.

14.11.2022 - Agáta Vřeská
Prim Meteorite Muonionalusta recenze – Skutečně vesmírné hodinky

Meteoritových hodinek je jako šafránu a obvykle se řadí mezi velmi drahé kousky.

Unikátní struktura (Widmanstättenovy obrazce) vznikne leptáním povrchu.

Modření

Modré ručky nebo například šroubky na strojku mívají často modrou barvu. Možností, jak toho dosáhnout, je více. U levných hodinek půjde obvykle o obyčejné nalakování. Modření může probíhat také chemicky pomocí alkalické soli.

Modřené šroubky.

Nejprestižnější a nejdražší variantou je pak kalení oceli při určité teplotě, obvykle v rozmezí 260–320 °C, kdy je při různé teplotě dosaženo různých odstínů modré. Modření má vyloženě estetický důvod.

Modře kalené ručky.

Open heart

Pohled na srdce hodinek – setrvačku s vláskem – přes číselník. Obvykle se jedná o menší výřez, a nejčastěji kulatý, kopírující tvar setrvačky.

Open heart nabízí průhled přes číselník na setrvačku. Model Orient Star Classic.

Osázení drahokamy (diamanty, Swarovski, safíry,...)

Lesk a třpyt drahokamů může z hodinek udělat lákavý šperk. U osázení najdeme různé typy – od obyčejných skleněných kamínků přes krystaly Swarovki až po diamanty a vzácné drahokamy či perly.

18.8.2023 - Agáta Vřeská
Fotogalerie dámských hodinek s krystaly Swarovski

Swarovski krystaly.

Právě u drahých kamenů je pak zásadní i brus, velikost či počet karátů. Nejrozšířenější je u hodinek briliantový diamant (kulatý), ale neobvyklé nejsou ani kapkovité, oválné, emeraldové nebo čtvercové (princess).

14.11.2023 - Eliška Měrková
Dámské hodinky osazené diamanty – Fotogalerie

Diamanty často nahrazují indexy.

Karát (ct) je jednotka hmotnosti používaná především u diamantů, případně dalších drahokamů. Čím více karátů, tím samozřejmě lépe.

Cena se pak odvíjí od množství, velikosti (počtu karátů), brusu a volby drahokamů. Například hodinky s diamanty mohou začínat na ceně několika tisíc (kdy jde spíše o diamantový prach nebo opravu miniaturní diamaty) až po stovky tisíc a miliony korun.

12.9.2024 - Eliška Měrková
Dámské hodinky s diamanty do 12 000 Kč – Fotogalerie

Drahokamy mohou být aplikované (například na číselníku) nebo vsazené přímo do pouzdra. Právě u vsazování jde o náročný proces, kdy je třeba kov nejprve opracovat, aby vznikl výřez přesně pro zvolený kámen a poté je třeba okolní kov ohnout tak, aby kámen v kovu držel.

Vsazení drahokamů pinzetou u hodinek Bvlgari.

Některé hodinářské značky mají dokonce své vlastní mistry, většina ale spoléhá na externí šperkaře.

S diamanty také souvisí tzv. Proces Kimberley. Cílem Kimberleyského procesu (KP) je zabraňovat, aby se konfliktní (krvavé) diamanty, se kterými obchodují např. povstalecká hnutí (aby financovaly své konflikty), dostávaly na oficiální mezinárodní trh. Členské státy KP dohlíží na produkci svých surových diamantů a na obchod s nimi.

Kromě diamatů najdeme na luxusních hodinkách například modré či růžové safíry, červené rubíny, zelené smaragdy nebo méně běžné tsavority a další.

Růžové safíry u hodinek Mido.

Paillonée

Jednoduše? Vezmou se drobné ornamenty vyrobené z kovového plátu a aplikují se na požadované místo (nejčastěji na smaltovanou vrstvu číselníku). Technika patří mezi nejkrásnější, historicky dlouho používané, ale poměrně vzácné pro svou náročnost.

Model Paillonée od Jaquet Drozd dostal název právě podle této zdobící techniky.

Mezi značky, pro které je paillonée typická patří Jaquet Drozd. Zdobící "flitry" jsou vyrobené nejčastěji ze zlata o vysokém počtu karátů a už jejich výroba je velmi náročná. Následně se pailony aplikují na speciální vrstvu smaltu, a protože jde o ruční práci, vyžaduje to skutečně zkušenou ruku, aby vše bylo dokonale přesné.

Kárát u zlata značí jinou hodnotu, než u diamantu. Karát (kt) je jednotka ryzosti zlatých slitin. Nejryzejší zlato má 24 karátů. Platí tedy, že jeden karát se rovná 1/24 hmotnostního podílu zlata. Pro klenotnické účely se nejčastěji používá 14 nebo 18 karátové zlato. Nejryzejší zlato je žluté, ale může mít také bílou nebo růžovou barvu, kdy záleží na přidání dalších kovů do slitiny. Například vložením stříbra bude mít bílou barvu, vložením mědi růžovou. Známé je také bílé zlato, kde se přidává obvykle nikl, mangan nebo palladium.

Aplikování ozdoby na číselník.

Perláž (Perlage)

Perláž patří mezi nejrozšířenější techniky dokončení hodinek. Nejčastěji se s ní setkáme u můstků hodinkových strojků, kde zvyšují estetický dojem.

U luxusních značek se perláž vytváří stále ručně, kdy hodinář pomocí kotouče (rotačního kolíku) postupně pokrývá plochu navzájem se překrývajícími soustřednými kruhy. Vznikne velmi krásná struktura.

Zdobení perláží. Zdroj: www.bobinchak.com

Perleť

Tenká vrstva drcených skořápek ústřic. Perleť vytváří pozoruhodné odstíny a každý kus je jiný. Nejdůležitějším krokem je najít perfektní skořápku (obvykle perlorodky), která se pak rozdrtí a vznikne tenký plát, přičemž perleťová vrstva na něm má pouze okolo 0,2 mm. Tato vrstva je pak velmi křehká.

Perleťový číselník u dámských Hamilton Jazzmaster.

Samotný materiál je ale po implementaci do číselníku velmi odolný, s dlouhou životností. Výsledný výřez perleťové vrstvy je navíc dále upravován, nejčastěji lakován, pro dosažení lesklého vzhledu, ale může být i dobarvován či doplněn o nějakou další strukturu.

Tmavá perleť u pánských hodinek Orient Star.

Pravá perleť se používá u luxusního hodinářství. U levnějších hodinek je možné najít umělou perleť – úpravu, která pouze imituje přírodní perleť.

Omega zvolila kromě perleti také jemný vzor.

Pískování

Technika úpravy povrchu, kdy se částice pod vysokým tlakem foukají proti povrchu.

Pískovaný povrch, zdroj: https://www.nadeauwatches.com.au

Mění se vzhled i struktura povrchu, který připomíná písek a je matný.

Plique-à-Jour

Technika smaltu, v níž se smalt nenanáší na podklad, ale tvoří výplň mezi tenkými drátky. Díky tomu vzniká průhledný smalt, který může mít různé barvy a vytváří tak zajímavé odlesky.

Technika Plique-à-Jour u Jaquet Droz.

Výsledný číselník tvoří jakoby drobnou vitráž.

Rytina (Engraving)

Tradiční ruční způsob dekorace povrchu, například číselníku, pouzder nebo můstků mechanických strojků, kdy vzniká trojrozměrný efekt. Obvykle ornamentální vzor nebo konkrétní obrazec se ryje do kovového podkladu. S ruční rytinou se setkáme většinou u drahých značek a vzniká často velmi cenné dílo, kdy je každý kus originál.

Rytina na zadní straně hodinek Jaquet Droz.

Rytina může být vytvořena i strojově, ale výsledný efekt je rozdílný. A samozřejmě i cena.

Rytina na pouzdře u hodinek Vacheron Constantin.

Saténování

Dokončovací technika, kdy je kov zmatněn velmi pravidelnými a velmi tenkými rýhami. V podstatě je synonymní ke kartáčovanému povrchu, ale saténování bývá jemnější a struktura hustější.

Saténová úprava dává vyniknout kontrastu mezi matným a lesklým povrchem.

Sinks

Upřímně nevím, zda jsem někdy viděla české označení této dokončovací techniky, ale i překlad jako "dřez" by byl výstižný. Okolí šroubků nebo kamenných uložení je obráběno a vyhlazeno. Podtrhne to krásu šperku nebo třeba modřených šroubků.

Zkosení a vyleštění okolo šperků, detail modelu Romain Gauthier HMS Ten.

Skeleton

Skeletonový koncept najdeme častěji u mechanických hodinek, než u quartzových (i když některé značky odhalují i quartzový strojek).

Skeletonové hodinky Edox Delfin Mecano.

U mechanických hodinek je obvykle odstraněno co nejvíce kovu hodinkového strojku, aby bylo možné vidět přes číselník co nejvíce pracujících částí strojku.

Hamilton Ventura skeleton.

Oproti průhledu přes zadní dýnko hodinek tak skeletony nabízí průhled na celý strojek přímo přes číselník. Má to vyloženě estetický význam a na funkčnost to nemá vliv.

Patek Philippe Calatrava skeleton.

Skeletony bývají často dražší, protože díky průhledu jsou součástky,  jako můstky či základna, precizněji zdobené. Nejčastěji se setkáme např. s perláží, u luxusních značek i ruční rytinou.

Orient Star Skeleton s perlážovým zdobením.

Právě na dokončení je vidět jemná práce mistrů oproti strojovému obrábění u levnějších hodinek.

Částečný průhled na strojek, kdy jde vidět více, než jen setrvačka (open heart), ale současně není vidět celý strojek, nazýváme semi-skeleton.

Poodhalený strojek u Orient Star Contemporary.

I tady je pak časté zdobení pro zvýšení estetického dojmu.

Semi-skeleton je na pomezí skeletonu a open heart. A umožňuje zajímavé tvary výřezů, jako tady u Hamilton Jazzmaster.

Smalt (enamel, email)

Nejčastěji se se smaltováním setkáme u číselníků, kde je použit jako okrasný prvek. Smalt (nebo také email) se díky zahřátí na vysokou teplotu spojí s podkladem a výsledný efekt je lesklý a hladký povrch.

Podobá se nejvíce asi sklu nebo keramice a mezi jeho přednosti patří možnost různých barev a dlouhá životnost (beze změny barvy přečká desítky i stovky let).

Emailový číselník.

Existuje ale mnoho typů práce se smaltem k dosažení skutečně mistrovských děl. Například Grand Feu, Cloisonné, Champleve', Plique a Jour. Při práci se smaltem se mohou přimíchávat do smaltu různé prvky a vznikají tak barevné variace.

Vacheron Constantin replikoval Chagalovo dílo pomocí enamelové techniky.

Například přimícháním železa vzniknou žluté, zelené či hnědé odstíny, měď dodává odstíny modré, zelené či červené a jód zajistí ohnivou červenou.

Vacheron Constantin Les Cabinotiers Flying Dutchman.

Sunburst a Sunray

Metody úpravy číselníku, kdy vznikne téměř nepostřehnutelná struktura tenkých rýh, které se spojují (vychází) ze středu, podobně jako sluneční paprsky. Nejčastěji se provádí štětcem s kovovými vlákny.

Struktura broušení číselníku, která připomíná sluneční paprsky.

Důležité je, že díky nepatrné struktuře, ve které se zachycuje světlo, vznikají odlesky a z různých úhlů může vzniknout jiný tón barvy.

Odrážením světla vznikají barevné odlesky.

Tapisserie

Tapisérie, nebo také waflovaný číselník, je typ gilošování, kdy vznikne spousta malých oddělených čtverečků.

Oddělené čtverečky připomínají tapisérii či wafle.

Vznikne tak efektivní 3D struktura, kterou asi nejvíce proslavil model Audemars Piguet Royal Oak.

Waflovitá struktura. Zdroj: www.watchclub.com

Zkosení (Anglage)

Zkosení můstků či dalších částí hodinkových strojků do stejného úhlu a šířky. A to čistě za dekorativním účelem. Zkosení a vyleštění musí být hladké a pravidelné.

Na můstku setrvačky jde vidět precizní vyleštění a lehké zkosení.

Zní to jednoduše, ale ruční dokončování leštěných úhlů je znakem skutečně mistrných kousků. Dnes je možné mnohé strojky dokončit strojově, přičemž jsou úhly zkosené velmi čistě (tzv. diamantové úkosy) a mohou pak být dokončeny ručně.

Ruční dokončování můstku pomocí zkosených úhlů u Vacheron Constantin.

U některých složitých tvarů (například můstků apod.) je možné provést dokončení zkosením pouze ručně a vyžaduje to velkou zručnost. Snad nejsložitější je pak zkosení konvexním úhlem, kdy je úhel zaoblený a nikoli rovný.

Zaoblené zkosení je vrcholným zpracováním.

Zrcadlový lesk, black mirror (Sallaz, Zaratsu leštění)

Leštění kovu do zrcadlového lesku. Povrch je tak lesklý, že z určitých úhlů působí až černě. Leštění jednoho dílu může trvat až několik hodin a dokončování zrcadlovým leskem je tak velmi časově náročné.

Zrcadlový lesk – z určitého úhlu plocha působí černě. Foto: Monochronome-watches.com

K leštění se můžou používat např. diamantové pasty různých zrnitostí, pomocí nichž hodinář postupně zbavuje povrch nedokonalostí, dokud není perfektně hladký a plochý a dokud nevzniknou černé odrazy (při dopadu světla kolmo na leštěnou plochu).

Tuto metodu se údajně mistři učí několik let, než mohou leštit hodinky, výsledek je ovšem velmi působivý.

Leštění pomocí techniky Zaratsu.

Mezi nejznámější metody patří japonské techniky Sallaz (např. Orient Star nebo Casio) a Zaratsu (např. Seiko). Např. pomocí Zaratsu se leštily samurajské meče a technika má v japonském prostředí silný historický kontext. Černé leštění ale používají i švýcarské tradiční značky.

Sallaz leštění u Orient Star.

Ženevské pruhy (Côtes de Genève)

Jde o dekorativní techniku kovu (například u rotoru, můstků nebo základny strojku), kdy úpravou vznikají viditelné pruhy.

Ženevské pruhy.

Někdy jsou označované také jako tokijské pruhy (často u japonských hodinek), Damaskeening (v americkém prostředí) nebo Glashütte stripes u hodinek z Glashütte. Všechny názvy ale popisují stejnou techniku.

Tokijské pruhy na rotoru.

Jde o jednu z nejběžnějších úprav u průhledů na strojky (obzvlášť mechanické, ale najdeme je i u quartzových). Broušení může probíhat zcela ručně (nejdražší, časově nejnáročnější, nejméně pravidelné, ale obvykle nejkrásnější), ručně pomocí kotouče nebo pomocí CNC strojů, kdy lidská ruka není zapotřebí (nejlevnější způsob).

Zdroj obrázku: monochrome watches

16.6.2023 - Agáta Vřeská
Jak fungují mechanické hodinky – Vše, co byste o mechanikách měli vědět