Pánské klasickéPánské
Dámské klasickéDámské
Chytré hodinkyChytré
Značky
Ostatní
Tagy: Technologie a pojmy | Chytré
Matěj Urbaczka | 23.6.2023 | 1 MIN
Všichni od tréninku požadujeme to samé – zlepšení. A od chytrých hodinek pak chceme zase to, aby naše výkony monitorovaly a říkaly, jestli se zlepšujeme nebo stagnujeme.
Vzhledem k tomu, že každý člověk trénuje specificky a připravuje se na svůj závod svým vlastním tempem, je třeba mít trénink pod kontrolou. Nejdůležitější je pak vědět, jestli nám trénink pomáhá se zlepšovat, anebo nás jen "udržuje". Tuto metriku najdete nejen u sporttesterů, jako je Suunto, Polar, Garmin či Coros, ale také u městských hodinek Amazfit nebo Huawei.
Tréninkový efekt je metrika, která nám dává představu o tom, jak náročný a hlavně jak přínosný náš trénink byl ohledně budoucí kondice. Tréninkový efekt se nejčastěji interpretuje přes dvě čísla: aerobní tréninkový efekt a anaerobní tréninkový efekt.
Aerobní tréninkový efekt měří aerobní přínos aktivity. Ohledně tohoto efektu by se dalo říct, že čím delší aktivita je, tím větší je aerobní tréninkový efekt. Z hlediska čísel se do aerobního efektu hodně promítá nadměrná spotřeba kyslíku po aktivitě, jinak řečeno EPOC. Hodinky to přelouskají a ukáží vám číslo od 0 do 5. Efekt je pak následující: 0 – žádný, 1 – malý, 2 –udržovací, 3 – zlepšující se, 4 – výrazně se zlepšující, 5 – nadměrný.
Anaerobní tréninkový efekt je založen na vyhodnocení tepové frekvence v závislosti na rychlosti. Tento efekt se nejvíce ukazuje u intervalového tréninku s vysokou tepovou frekvencí. Číslo je opět zobrazováno na škále od 0 do 5 a většina výrobců doporučuje rychlostní intervaly alá 10 x 400 m při 100–115% VO2 Max. Poté můžete čekat to nejvyšší skóre, které výrazně hodně ovlivňuje anaerobní kondici.
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.