Reportáž z jubilejního ročníku veletrhu SEW 2024

Tagy: Zprávy | Dámské | Dětské | Pánské | Klasické

Eduard Tomas | 26.11.2024 | 5 MIN

V kulisách pražského paláce Žofín se v pátek 22. a sobotu 23. listopadu odehrála již 10. iterace největší hodinkové události v zemi. Slovanský ostrov v centru města opět hostil tisíce milovníků časomír z celého světa a více než 50 značek. Ani já jsem jako vždy nemohl chybět a nabízím očité svědectví ze Salon Exceptional Watches 2024. Kdo potěšil a kdo naopak zklamal? Co (ne)zopakovat? A proč jít za rok znovu?

Letošek lámal rekordy

Přestože mě poslední léta sužují převážně pesimistické pocity ohledně budoucnosti velkých sálových akcí a loni jsem dokonce mluvil o SEWu jako o zhasínající hvězdné obloze, čísla hovoří jinak.

24.10.2023 - Eduard Tomas
SEW 2023 – Reportáž z největší české hodinkové události roku

Přes 1500 hodinek na jednom místě od zatím nejvyššího počtu výrobců – to je úspěch. Lze sice polemizovat o kvalitě některých vystavujících. Po roce 2020, kdy se veletrh nekonal, nastal takový malý exodus velikánů a nabyl jsem pocitu, že se organizátoři možná snaží uměle nafukovat cifry skrze méně známé manufaktury. Ovšem nyní se někteří velcí hráči vrací a věřím, že složitá léta má SEW snad za sebou.

Nekorunovaným králem tohoto ročníku je dle mého Koscom, totiž když jsem zmínil návrat známých jmen, mnohá z nich byla zastoupena právě tímto prodejcem. Poprvé tak měl návštěvník možnost vidět vícero nominantů na cenu Watch of the Year v jedné vitríně. A i když jsem rád po odmlce znovu zkusil na svém zápěstí třeba dílo z dílny H. Moser & Cie. nebo od Grand Seika, byl bych zdrženlivý ohledně přenášení pozornosti od výrobců k prodejcům.

19.5.2023 - Agáta Vřeská
Komplikace mechanických hodinek

Byť se jedná o výstavu prodejní, od návštěvy butiku ji právě dělí charakter exhibice jednotlivých výrobců s vlastními stanovišti. Pomyslná koruna v podobě ceny však skončila na hlavě značky Czapek a jejího svěžího doušku vody v podobě hodinek Promenade Goutte D'Eau, za něž ji převzal Xavier de Roquemaurel, generální ředitel společnosti.

Známé prostředí a staronové dojmy

Celková atmosféra, se kterou nikdy akce problém neměla, byla ještě lepší než posledně. Už když vcházím do impozantních prostor neorenesančního paláce a obracím hlavu vzhůru ke zdobenému stropu, koutky mých rtů se samovolně roztahují.

O hudební zážitek se tentokrát stará český výrobce pian Petrof, přičemž klavír je letos doplněn i živým saxofonem. VIP společenský večer mi kromě nabídky nápojů a drobného občerstvení dává dobrou příležitost osobně a do detailu mluvit se zástupci vystavujících, z nichž povětšinou srší zájem o obor, ale někdy pochopitelně i únava.

Událost si nemohly nechat ujít ani Hodinky-365, jež vyslaly z Ostravy početný a schopný tým a upevnily svou pověst spolehlivého zástupce japonského Orient Staru na veletrhu. Ve vlastních řadách vládla nálada nejlepší (což pro mě nebylo překvapení), nicméně personál všech účastníků i samotných organizátorů si zaslouží vyzdvihnout jako dokonale profesionální a milý.

Letos se o titul ucházely Orient Star Classic F7 M45 Automatic Moon Phase, které u zákazníků vyvolávaly velké nadšení.

22.11.2023 - Agáta Vřeská
Orient Star Classic Moon Phase F7 M45 recenze – Tisíce hvězd z japonské Akity

V předvečer akce také tým Hodinek-365 vyzpovídal odborného garanta celé výstavy, Igora Sirotu. Kromě nejzajímavějších hodinek SEWu probrali především téma automatického nátahu a na přetřes přišla také užitečnost natahovačů a nebo třeba voděodolnost. V průběhu pan Sirota odhalil zajímavé poklady ze své sbírky.

27.10.2021 - Agáta Vřeská
SEW 2021: Rozhovor s Igorem Sirotou

Radost mi udělal již jmenovaný matador SEWu jménem Czapek. Je sympatické, když značka vyšle své přední představitele, o to víc, když i katalog hodinkového domu stojí za to a oni představitelé ochotně o vystavených kusech mluví.

Dále u všech značek, které zde zastupuje hodinářství Beny, panovalo příjemné prostředí. Navíc oceňuji snahu udržet oproti Koscomu jednotlivé značky odděleně.

Vypíchnu z nich Bell & Ross. Výrobce, který normálně není mým šálkem kávy, navrhl do soutěže model BR-X5 Blue Lum s luminiscenčním pouzdrem. Chválím originalitu, která je navíc (relativně) dostupná.

V neposlední řadě musím říct, že mě stále neomrzel trend výrazných barev ciferníků, důkazem je například kousek výroby Maurice Lacroix s označením AIKON Automatic Titanium Chronograph v jedovatě fialové, zelenou na styl britské závodní se pak předvedla americká firma Vulcain na modelu Chronograph 70's - Green.

Nechyběla samozřejmě ani plejáda domácích značek. Po delší době se mi líbilo u Primu. Ať už šlo o moderní interpretaci modelu Spartak či přímo smetanové hodinky inspirované Bedřichem Smetanou a Litomyšlí, vše za výbornou. Jen ty ceny...

Trochu zklamal Robot, na jehož nové jméno jsme si zvykli. Líbí se mi návrat dámského modelu IDA, bohužel mám pocit, že letošek byl pro výrobce ale obecně spíše rokem návratů než novinek. Prokop & Brož nepřekvapil svou konzistentní kvalitou, ale též by mi nevadila kapka inovace. Do Prahy také dorazili spolu s Biatecem slovenští kolegové.

Když už jsem zmínil naše výrobce, nesmíme opomenout české nezávislé hodináře. Ondřej Berkus, loňský vítěz ankety Watch of the Year, byl mezi nimi. Přestože letos nezvítězil, alespoň znovu ukázal, jak má vypadat ona haute horlogerie. Přibyl i Luděk Seryn, jenž je členem prestižní asociace AHCI a na SEW s sebou přinesl svůj nový výtvor s názvem Adam Rotation. Dle jeho slov na něj padlo přes úctyhodných 350 g platiny.

Moc nadšený jsem nebyl z doprovodného programu, a to do té míry, že jsem tento rok nenavštívil jedinou přednášku. Nevím, zda chybí propagace, nebo jen témata nejsou dostatečně zajímavá, ale v omezeném čase, co jsem na výstavě měl, jsem nenašel motivaci z něj ukrajovat kvůli nějaké nepříliš lákavé přednášce na úkor samotné výstavy. Možná kdyby vznikla nová koncepce, v níž by se přednášky nekonaly v úplně jiné části budovy než výstava a revidovala se jejich forma, psal by se jiný příběh.

Sám jsem teoreticky zvažoval třídenní SEW, kde by jeden celý den byl věnovaný přednáškám a podobnému programu. Nemusel by se přitom ani konat ve velkém sálu paláce Žofín, nýbrž třeba i v současných místech za předpokladu, že by časově vůbec program nekolidoval s výstavou. Otázkou zůstává návratnost takové idey, kde se obávám, že bychom narazili na finanční komplikace.

Závěrem: S kým se potkám na SEWu příště?

Přemýšlím, kdy si přestanu tuto řečnickou otázku klást. SEW je výjimečným setkáním lidí s láskou k hodinkám, které nejenže nemá ve střední Evropě obdoby, ale ani v dohledném časovém horizontu mít nebude. Já tedy určitě plánuji dorazit a vřele tak doporučuji učinit i všem ostatním. I pokud jste letos váhali a nedorazili, potažmo jestli jste odešli zklamaní, dejte SEWu 2025 šanci. Výstava má své mouchy, ale trajektorie vývoje se snad obrátila a věštím pro ni úspěšnou budoucnost.

Vox populi, vox Dei – tuto zásadu veletrh potvrzuje. Vysoká návštěvnost jej vzkřísila po krušných časech krize ze začátku současné dekády a právě hlas lidu může být i hlasem potenciálních změn. Já doufám, že budu moct být jejich svědkem a těším se za rok na viděnou se všemi chronomaniaky na SEWu.

Zdroje fotografií: soukromý archiv autora článku, fotografové Hodinky 365, fotky výrobce Prim, fotky stránek SEW