» Blog » Seiko

Seiko Prospex Pogue představení – Seiko oživilo své vesmírné hodinky

Tagy: Představení | Seiko | Pánské | Klasické | Tradiční

Agáta Vřeská | 29.7.2024 | 7 MIN

Seiko Pogue je zpět! I se svou barevnou ztřeštěností, příběhem a moderním pojetím. Kolekce Speedtimer přivítá vesmírnou legendu, která vešla do dějin coby první automatické chronografy ve vesmíru na zápěstí Williama R. Pogua.

Kolik znáte modelů hodinek, které byly ve vesmíru? Pár vás jich určitě napadne: Omega Speedmastery, Bulova Lunar Pilot, G-Shock DW-5600, Zenith Stratos, Breitling Navitimer,... A které byly v určitém aspektu první? Těch už je méně, že? A jsou mezi nimi Seiko Pogue? Doufám, že jsou! Protože o nich bude dnešní článek. O nich a také o nové, moderně pojaté reinkarnaci.

Seiko Prospex Speedtimer Solar Chronograph "Pogue"

DNA modelu Pogue je jeho až bláznivá barevnost, tolik typická pro zlatá sedmdesátá léta. Právě tuto barevnost, odrážející se v modro-červené tachymetrické lunetě a oranžovém, do zlata svítícím číselníku, přeneslo Seiko z původního modelu Seiko 6139 do nových Speedtimerů SC947P1.

Osobně si myslím, že Seiko se na Pogue připravovalo od chvíle, kdy představilo novodobé Speedtimery. Protože právě jako Speed-Timery označovalo Seiko své první automatické chronografy. A právě model Pogue jim dodal nesmrtelnost přímo vesmírnou.

Seiko tuto barevnou nálož ale neuvedlo v první ani v druhé vlně. Nejprve začalo zlehka. Menšími dávkami. A hodinkami. První prospexovské Speedy jsou totiž menší, s průměrem 39 mm.

Seiko Speedtimer Solar recenze – Až překvapivě dobré
10.12.2021 - Agáta Vřeská
Seiko Speedtimer Solar recenze – Až překvapivě dobré

Druhá vlna přišla s větším průměrem 41 mm, ale nosí se téměř stejně pohodlně díky takřka shodné délce lug to lug. A právě větší kolekce moderních Speedtimerů nabídne model v typickém barevném schématu Pogue.

Seiko Prospex Land Solar SSC911 Speedtimer recenze – Větší brácha v novém kabátu
4.4.2023 - Jakub Pitucha
Seiko Prospex Land Solar SSC911 Speedtimer recenze – Větší brácha v novém kabátu

Jinak půjde o totožné hodinky vybavené solárním strojkem V192 s ukazatelem stavu nabití, s rezervou při plném nabití až 9 měsíců a chronografem.

Ocelové pouzdro i náramek jsou ve stejném stylu a nezměnilo se ani rozložení subčíselníků či umístění datumovky.

Až se podíváte na původní model, můžete namítnout, že kromě barev a typických funkcí jsou to úplně jiné hodinky. A budete mít pravdu.

Určitě vás stejně jako mne napadne, proč ne rovnou automatické chronografy? Ale když se podíváte na současnou nabídku Seiko, cítíte, že právě Solar Chronograph byl logický krok kvůli vnější tachymetrické lunetě. Samozřejmě, mohlo zkombinovat několik modelů, ale bojím se, že by to bylo příliš na sílu.

VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Tachymetr
13.5.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Tachymetr

A také si nemyslím, že současné solární Speedtimery mají být jen kopírováním původních. Spíše dostupnou a praktickou alternativou pro ty, kteří milují tenhle sportovní styl. A Pogue verze? Ta je pro ty, kteří slyší na tu divokost a chtějí slyšet či vyprávět jejich příběh znovu a znovu. Tak tady je.

Příběh černého pasažéra

Za ikonickým označením hodinek Seiko Speedtimer "Pogue" stojí jeden muž, který byl tak trochu rebel. Jmenoval se William R. "Bill" Pogue a byl americkým pilotem, plukovníkem a do historie vešel především tím, že se jako pilot účastnil vesmírného letu Skylab 4.

Plukovník William Pogue byl v roce 1966 vybrán jako jeden z astronautů NASA pro mise Apollo. Sloužil jako člen podpůrných posádek pro několik misí a pravděpodobně by byl vybrán jako astronaut pro zrušenou misi Apolla 19.

Ale nás zajímá jeho jediný, ale nesmírně významný let do vesmíru – Skylab 4. Ten obíhal po orbitě Země 84 dní, od 16. listopadu 1973 do 8. února 1974. Byl to let, při kterém měl Bill Pogue na zápěstí dvoje hodinky. Jedny fasované a certifikované (ano, samozřejmě, Omegy Speedmastery), a druhé, které si tak trochu na tajňačku ukryl do kapsy skafandru: Seiko Automatic Chronograph 6139.

Bill Pogue si hodinky Seiko 6139 s automatickým chronografem koupil v září 1972. Coby pilot, který měl na starost motory, potřeboval spolehlivý nástroj pro své výpočty, například za jak dlouho dojde motorům energie. To zní jako úkol, při kterém se fakt chcete spolehnout.

Absolvoval s nimi přípravné cvičení, které trvalo šest měsíců. Omegy dostal až "na cestu". A tak, když se rozhodoval, které hodinky vzít – zda ty oficiálně certifikované, nebo ty, které měl sám odzkoušené – rozhodl se vzít oboje. Jen o těch druhých nikdo jiný v NASA nevěděl. Ukryl je tajně do nohavice skafandru. porušil tím pravidla a dost tím riskoval. Ale věřil svému úsudku a Seika se stala černým pasažérem.

Příběh s černým pasažérem se ve vesmíru nějak ujal, vzpomínáte na model Bulova Lunar Pilot? Ani Bulovy neměly oficiálně letět a vidíte, ještě, že tam byly.

Bulova Lunar Pilot recenze – Moderní mise na Měsíc
17.8.2023 - Patrik Zdvíhal
Bulova Lunar Pilot recenze – Moderní mise na Měsíc

Až z fotek z mise vyplynulo, že nosil dvoje hodinky. Na pravém zápěstí mechanické Omega Speedmastery, na levém automatické Seiko Speed-Timery. A tak se stalo, že Seiko 6139 byly první automatické chronografy ve vesmíru!

Plk. Pogue (v pozadí) a velitel mise

Astronaut Pogue (v pozadí) a velitel mise Carr.

Tím zajistil hodinkám věčnou slávu. A později i přezdívku "Pogue". Za "objevem" stál vlastně hodinkový nadšenec, který náhodou v roce 2006 četl o misi Skylab 4, kde byla zmínka, že plukovník Pogue používal Seika k načasování spalovací trysky. Došlo mu, že by to znamenalo, že Seika předběhly o více než deset let model Sinn, který byl dlouho považován za první automatický chronograph ve vesmíru (ten už byl certifikován NASA).

Zábavný fakt: na palubě Skylab se objevily ještě druhé automatické chronografy, které nosil velitel posádky Carr. Šlo o model Movado Datachron se strojkem El Primero, tedy rovněž automatickým chronografem. Ovšem na to se přišlo až někdy v roce 2020, a to už byly Seika 6139 navždy zaškatulkovány jako "ty první".

Jak později plukovník Pogue řekl, Seika zvládaly vesmírnou cestu a zero-g bez problémů a používal je při své práci denně. Pouze na vesmírné procházky (EVA, celkem absolvoval dvě) nosil nejspíš pouze certifikované Omegy.

Dopisy mezi plk. Poguem a hodinkovým nadšencem, který objevil spojitost Davidem.

Dopisy mezi plk. W. Poguem a hodinkovým nadšencem, který objevil spojitost Seika se Skylab 4 Davidem Brunem.

Když si William Pogue kupoval Seika na burze letectva, stály ho nějakých 60–70 dolarů. A nosil je až do svého důchodu. V roce 2008 se vydražily za 5975 dolarů a výtěžek šel na nadaci výcviku astronautů. A myslím, že dnes by se částka vyšplhala ještě mnohem výš.

Pro nás je ale podstatné, že se Seika 6139 stala senzací a získala si již navždy přezdívku "Pogue".

TOP 5 alternativ Omega Speedmaster Moonwatch
24.3.2023 - Eliška Měrková
TOP 5 alternativ Omega Speedmaster Moonwatch

Speed-Timer 70. let a boj o první automatické chronografy

Seiko vyrábělo modely 6139 deset let, tedy od roku 1969 do roku 1978. A za tu dobu vzniklo mnoho a mnoho verzí jemně se lišící nejen rokem výroby, ale i regionálním určením.

6139 byly vydány ve třech barvách. Stříbrné ("Silver surfer"), která dnes patří mezi nejcennější, modré, které se říká "Cevert", a právě zlato-oranžový "Pogue".

I když vzhledem k silnému příběhu se dnes často uctivě označují jako "Pogue" všechny verze.

Verzí modelů 6139 bylo hned několik a v designu se lišily vlastně jen minimálně. Rozeznat je šlo především podle čtyřmístného kódu. Například modely 6139-6030 měly pod logem Seiko nápis "Automatic Chronograph", zatímco jiné pouze "Automatic". Na deváté hodině bylo někdy napsáno Water 70m Proof (dřívější modely), někdy Water 70m Resist (pozdější modely) a některé neměly nápis žádný.

Podle kódového označení jste také mohli poznat, pro kterou část světa byly určeny. Například 6001 byly pro japonský domácí trh, 6002 pro zbytek světa, 6005 a 6009 pro Severní Ameriku. Zábavné, že?

Ten "pravý Pogue" byl ale vlastně jen jeden. S označením 6139-6005. Měl pod logem pouze nápis "Automatic" a na deváté hodině nápis Water 70m Resist.

Nenechte se také zmýlit fotkami některých Seiko "Pogue" ze současnosti, kde je vnitřní luneta spíše špinavě bílá. Původně byla rovněž zlatooranžová, ale časem vybledla. Stejně tak se u některých proměnil odstín číselníku ze žhavé zlaté do žluté.

Seiko Speedtimer 6139 patří mezi jedny z prvních automatických chronografů na světě. Záleží, za jaký tým kopete. Já osobně za tým Seiko. Jsou to jasná čísla: Seiko 6139 se začaly vyrábět už v říjnu 1968, na japonském trhu se objevily v květnu 69 a do zbytku světa se dostaly v srpnu téhož roku. El Primero byly představeny v lednu 69, ale k volnému prodeji měly ještě stále daleko. A i kdybyste nesouhlasili, to, že Seika byly první automatická chrona s vertikální spojkou je nezpochybnitelné.

Přiznám se, že tenhle boj o prvenství miluju, vlastně dokonce víc než boj o první quartzové hodinky. A pokud jste historii chronografů ještě nestihli prozkoumat, teď je ten správný čas:

VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu
29.7.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu

Ráže 6139 byla navíc velmi zábavná. Nejen designem, historickým prvenstvím, konstrukcí, ale i nastavováním a funkcemi.

Tak například, stisknutím korunky jste změnili datum a úplným stisknutím den. Nastavení času bylo standardně povytažením korunky. Ta ale měla další funkci – v základní poloze dokázala libovolným směrem otáčet vnitřní minutovou stupnicí. Pokud jste tedy využili stopky a tachymetrickou stupnici, mohli jste měřit dvě věci zároveň. Kéž by je Seiko někdy přivedlo k životu přesně takto!

Reklama na Seiko Automatic Chronograph.

Reklama na Seiko Automatic Chronograph.

Pro domácí japonský trh vyrábělo Seiko verzi s 21 drahokamy, pro zbytek světa se 17. Právě modely určené pro Severní Ameriku (tedy i náš "pravý Pogue") měly počet kamenných uložení zobrazený nad subčíselníkem. Těsně nad logem Suwa, které značilo, že hodinky byly vyráběny v japonské továrně Suwa Seikosha v Naganu.

Modely měly různý typ náramku, nejčastěji H-článkový, ale i jiné. Spojovalo je polštářovité pouzdro, jeden ze symbolů 70. let. Průměr byl 40 mm, měly minerální sklíčko a na tu dobu pozoruhodnou voděodolnost 70 metrů. Standardem byly také hůlkové, lehce zúžené ručky a červená ručka subčíselníku v typickém kapkovitém tvaru.

Označení Speed-Timer už bereme jako samozřejmý, ale pravdou je, že takto je Seiko označovalo pouze pro japonské modely. Pod logem bylo červené "Speed-Timer" a na deváté pozici označení Seiko 5 Sports.

The end.

A to je vlastně celý příběh. V jedněch hodinkách je toho ukryto tolik! Silný, a dodnes nerozseknutý boj o titul prvních automatických chronografů, zamotané prvenství o první automatické chronografy ve vesmíru, symbolika 70. let a nálož barevné energie.

To vše na vás nové Seiko Prospex Speedtimer Pogue může přenést.

Foto: Plus9Time.com, beyondthedial.com, museum.seiko.co.jp, fratellowatches.com

Líbil se vám článek?

Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.

Komentáře

Hodinky zmíněné v článku