Tagy: Technologie a pojmy | Klasické
Jakub Pitucha | 27.5.2024 | 5 MIN | 3x komentář
Dnes si spolu střihneme něco techničtějšího. Na programu dne bude regulace. Co přesně to je? Jak probíhá s různými typy hodinek? Jaké k tomu můžeme použít nástroje? Věřím, že alespoň někteří z vás si tyto otázky určitě někdy pokládali. A pokud ne... nevadí, pojďte se „vzdělat" se mnou a dozvědět se o fungování hodinek zase o kousek víc!
V dnešním článku si to vezmeme pěkně chronologicky a pro lepší vysvětlení se podíváme i na kyvadlové hodiny. Řeč bude pouze o regulaci, a tak přeskočíme (jinak neméně důležité) kroky, jako správné namazání, opatření stroje neopotřebovanými ložisky nebo demagnetizaci.
4.6.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky a magnetismus – V běžném životě
Jak všichni tušíme, základním kamenem hodinových strojů je součástka, která udává rytmus – rytmus, který by se měl co nejvěrněji přiblížit našemu pozemskému času. A toho můžeme docílit opravdu velkým množstvím způsobů.
Vždy se ale jedná o součástku, která se určitým způsobem "pohybuje" v pravidelných úsecích. Ať už je to klasické kyvadlo z kukaček, torzní kyvadlo ročkových hodin, setrvačka ve vašich „Powermaticích" nebo krystal v „Casiích".
Právě tyto "úseky" můžeme prodlužovat nebo zkracovat tak, abychom co nejpřesněji napodobili náš čas ve vnějším světě.
Začneme tím nejstarším a taky nejjednodušším. Každý z nás si určitě pamatuje staré kukačky nebo jiné kyvadlové hodiny, které zdobily zeď nejedné domácnosti.
V těchto strojích je regulace nejjednodušší a provádí se posunutím čočky kyvadla nahoru nebo dolů, což provedeme otáčením tzv. regulační matice, kterou najdeme na spodní straně čočky. U levnějších hodin nebo kukaček je pak čočka upevněna třením bez regulační matice, a musíme proto spíše spoléhat na vlastní odhad.
Zdroj: www.strouphobbyshop.com
Co se týče setrvačkových hodinek – kyvadlo je nahrazeno vláskem, a tak nám záleží zejména na jedné proměnné, a to tzv. účinné délce vlásku.
Vlásek setrvačky je uchycen v jádru, které je "nasazeno" na hřídeli setrvačky. Jeho druhý konec je uchycen ve špalíku (který může být i pohyblivý a velmi laicky řečeno můžeme díky jeho poloze sladit délku „tik" a „ťak" – aby kmitnutí setrvačky na jednu i druhou stranu trvaly totožnou dobu).
V posledním závitu vlásku, nedaleko od špalíku, si můžeme všimnout dalšího uchycení. Tento bod se nazývá zámek a určuje nám výše zmíněnou účinnou délku vlásku. Takže čím víc posuneme zámek směrem k jádru, tím víc účinnou délku vlásku zkrátíme a tím i zrychlíme celý chod hodinek. Naopak pokud zámek posuneme blíže ke špalíku, tuto délku prodloužíme a tím hodinky zpomalíme.
Samotné posouvání zámku pak probíhá pomocí regulační ručky, pod kterou většinou také najdeme znaky plus a mínus, značící, jestli po posunutí ručky určitým směrem půjdou hodinky rychleji nebo pomaleji.
Strojek 4R35 v hodinkách Seiko. Všimněte si značení plus a minus u setrvačky.
Vyšší level jsou tzv. jemné regulační šrouby, které najdeme například ve strojcích švýcarské ETA nebo Sellita a které pomáhají jemnější úpravě regulační ručky.
Strojek ETA 2824-2. Zdroj: www.aurifo.com
A ještě vyšší hodinařina začíná u propracovanějších regulací jako například Triovis, kterou najdeme v hodinkách Maurice Lacroix nebo dokonce Tudor. Triovis regulace se vyznačuje šroubem, který přímo interaguje s ozubením zámku.
Triovis. Zdroj: calibercorner.com
Za zmínku také stojí Labutí krk, kde regulační ručku nastavíme rovněž pomocí šroubu. Své jméno si toto ústrojí získalo právě kvůli podobnosti s krkem labutě, který má připomínat součástka zaručující neustálý tlak na ručku z druhé strany, a tak zajišťující její posun i při otáčení šroubu směrem ven od ručky.
Vidíte tu podobu? ;) Zdroj? https://atelierdegriff.com
Blízkou obdobou labutího krku je Datlí krk, který najdeme výhradně v hodinkách Mühle Glashüte.
Ale opravdovou a nefalšovanou hodinářskou lahůdku najdeme v hodinkách Omega vybavených tzv. Spirate systém. Za pomocí speciálního klíče jsou zde hodináři schopní hodinky vyregulovat na neuvěřitelných 0 až +2 vteřiny za den. Samotný systém totiž nefunguje na principu účinné délky vlásku, ale na mechanickém "napětí" vlásku – při větším napětí kmitá setrvačka rychleji a při uvolnění zase pomaleji (to je ale pouze mé velmi zjednodušené vysvětlení, protože o Spirate system by se dal napsat celý článek).
Tento druh kalibrů si dle mého názoru zaslouží vlastní podkapitolku. Nenajdeme na nich totiž žádné ručky, krky nebo něco podobného. Jejich regulace chodu probíhá pomocí šroubků (kalibry Rolex) nebo inertních bloků (Audemar Piguet) připevněných přímo k setrvačníku (kolu setrvačky).
Zdroj: www.watchwallpapers.com
V kalibrech Rolexu najdeme setrvačník s tzv. Microstella šrouby, k jejichž otáčení se používá speciálního nástroje patentovaného Rolexem (v angličtině Microstella wrench) – ten je opatřen pomocnou stupnicí k přesnému nastavení šroubu. Pro zrychlení chodu hodinek je zapotřebí šrouby „zašroubovat" blíže ke středu setrvačky, a naopak pro zpomalení je o kousek „vyšroubovat".
Za zmínku určitě také stojí „regulace" v Sistem 51 od švýcarského giganta Swatch. Přiznám se, že tento strojek i „swatchkovský" způsob regulace opravdu nemám rád a myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když ho nazvu „fušerským". Swatch šel totiž na regulaci z úplně opačného konce a chod hodinek upravuje odebíráním hmoty ze setrvačníku pomocí laseru, což téměř znemožňuje jakýkoli pokus o servis.
Každopádně jim tento postup funguje, sedí do jejich cenové politiky a mně nezbývá nic jiného, než tiše přihlížet...
13.6.2023 - Eliška Měrková
Sistem 51 a Swissmatic – Jak Švýcarsko vrátilo úder
V quartzových hodinkách udává tempo krystal, který vibruje po dodání elektrické energie. Tyto vibrace mají mnohonásobně vyšší frekvenci než hodinové stroje, které zmiňuji výše, a tak jsou i o mnoho přesnější. Ale i tak se najdou „quartzky", které svou přesností vyčnívají nad už tak dost vysoký standard.
7.6.2023 - Eliška Měrková
Quartzové strojky – Znáte velikány křemíkového světa?
Největším nepřítelem přesnosti quartzu je zejména teplota. Nestálost této veličiny zapříčiňuje nepravidelnost vibrací krystalu (stále však mluvíme o výchylkách, na které není možné s většinou mechanických hodinek dosáhnout). A právě tento živel se některé quartzové strojky snaží zkrotit regulací chodu; podle teploty uvnitř pouzdra strojek jednoduše pozná, nakolik může krystalu „věřit". Tuto technologii najdeme pod názvem „Precidrive" například v strojcích od švýcarské ETA, které hojně využívá Certina nebo Tissot.
26.8.2019 - Radek Vyhlídal
Precidrive - stručně a srozumitelně
Každopádně se najdou i strojky jako kalibr 9F z dílny japonského Grand Seiko, na kterém najdeme regulační šroub podobný jako na mechanických hodinkách. Ten však při už tak velmi nadstandardní garantované přesnosti ± 10 vteřin za rok poněkud ztrácí svůj význam.
Zdroj: www.grand-seiko.com
No, a to by bylo pro dnešek vše... doufám, že jsem vám předal něco nového a že jste se o světě hodinek a jejich přesnosti dozvěděli zase o kapánek víc. A pokud jste si vzpomněli na typy regulací, které jsem při psaní článku opomenul, nebo byste se chtěli pochlubit do komentářů kouskem, který máte doma a který takový druh regulace má, neváhejte to pod článek doplnit. Budu moc rád za každý komentář, který rozšíří obzory i mně samotnému!
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.
Martin Guzek • před 39 dny, reagovat
Jakub+Pitucha • před 39 dnyJiří • před 18 dny, reagovat
