Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Eliška Měrková | 11.8.2023 | 10 MIN

Tenhle příběh je starý jako svět sám – nový, moderní a dravý aspekt překoná a nahradí aspekt zastaralý. Automobily místo koňských povozů, quartzy místo mechaniky... Takhle už to na světě prostě chodí. Jak ale víme, hodinářský svět musí mít vždycky něco extra. Jak to s celou tou quartzovou krizí či revolucí vlastně bylo a proč v hodinářském světě zastaralý aspekt nic moderního nepřekoná?

Všechny ty nesporné praktické stránky a cenová dostupnost nenechávají prostor k dohadům, proč je současný trh s hodinkami z 90 % tvořen právě těmi quartzovými (hodinkami na baterii) na úkor hodinek mechanických. Přitom tu s námi quartzy nejsou zase tak moc dlouho. Oficiálně nějakých 55 let... Za tu dobu však stihly s hodinářským trhem metat pořádné kozelce.

29.5.2023 - Eliška Měrková
Quartzové hodinky – Jak fungují a jak si stojí oproti mechanikám?

Historie quartzové krize – ASTRONomický atentát a první bitva zvaná "Digitální"

Oficiální počátek té slavné, všemi hodinkáři stokrát omílané "Quartzové krize" se datuje k roku 1969. Právě v tom roce, na Vánoce, přišel z Japonska dáreček. První quartzové náramkové hodinky, které měly navždy změnit svět, jak ho známe... Dobře, to bylo řečeno možná až moc dramaticky, ale možná právě takhle fatálně situaci vnímalo tradiční švýcarské hodinářství, které bylo nástupem quartzových hodinek smeteno jako tsunami.

Raději video? Tady je:

Úplné počátky quartzových hodinek můžeme vystopovat už do roku 1880, kdy byly objeveny Piezoelektrické vlastnosti křemene, načež byly první funkční quartzové hodiny zhotoveny Josephem Hortonem a Warrenem Morrisonem v roce 1927 (v Bellových laboratořích). Tehdy se však jednalo o velkou stolní záležitost a ke quartzovým hodinkám, jak je známe dnes, to mělo ještě daleko.

Seiko Astron z roku 1969.

Byly to slavné... ne – nejslavnější hodinky od Seika – Astrony, které vypálily první revolucionářskou salvu. Nová, na tu dobu velmi přesná a praktická technologie, po které zatoužilo nespočet hodinkových fandů. Masová záležitost to ale ještě nebyla. V roce 1969 vyletěla první vlaštovka ve formě limitky o 100 kusech, ve zlatém pouzdře a za cenu, která odpovídala hodnotě luxusnějšího automobilu (kalibr 35A osciloval frekvencí 8 192 Hz a jeho přesnost byla udávaná na 5s denně).

Dnes z nich příznačně vychází hypermoderní hodinky Seiko Astron synchronizované pomocí GPS, která zaručuje takřka dokonalou přesnost.

25.4.2023 - Agáta Vřeská
Seiko Astron GPS – Jakmile jim dáte šanci, dostanou vás

Po této senzaci začali nejen Japonci, ale také někteří švýcarští a jiní hodináři pracovat na vývoji a zdokonalení quartzového strojku, který následně představili na basilejském veletrhu v roce 1970 (mezi nimi např. Omega, Bulova, Rado aj.).

Vzácné Rolex Texan s quartzovým strojkem Beta 21.

Švýcaři přišli s quartzovým strojkem Beta 21, který v 70. letech používaly mimo jiné společnosti Omega, Rolex a Patek Philippe. Ale prodeje nestály za zmínku... Zato Seiko otevíralo jeden butik za druhým.

O rok později, v roce 1971, pak před zákazníky Seiko postavilo další hodinky Astron. Možná některé překvapí, že se stále nejednalo o tu šílenou, masovou produkci, která by ze dne na den všechno převrátila vzhůru nohama. A že první opravdovou "quartzovou bitvu" nezahájili Japonci...

Ta pravá hvězda, která způsobila davové šílenství, navíc nebyla analogová, ale digitální: Hamilton Pulsar z roku 1972. Jméno zvolil Hamilton dokonale. Pulsary jsou totiž rotující neutronové hvězdy vyzařující elektromagnetické záření a tím, že rotují, jejich světlo vytváří majákový efekt. Právě Pulsary se staly majákem v moři tradičního hodinářství, přitahující pozornost enormních rozměrů. A asi tomu pomohl také fakt, že je nosil James Bond. Mimo jiné...

6.5.2020 - Agáta Vřeská
Hamilton PSR: oživení ikony, která dala podobu digitálním hodinkám

Než přišly Seiko Astron a quartzové hodinky, o různé alternativy elektronických hodinek se pokoušelo více hodinářů/vynálezců. Závod o první elektronické hodinky vyhrál průkopnický (tehdy ještě americký) Hamilton s modelem Electric 500 z roku 1957 (dnešní Ventury), načež jejich technologii v roce 1960 překonaly legendární ladičkové Bulova Accutron. Věřilo se, že právě Accutrony převálcují mechanické hodinky a že v budoucnu budou zdobit zápěstí každého. No, to jim úplně nevyšlo. Ale vliv měly obrovský.

12.5.2023 - Eliška Měrková
Legenda Bulova Accutron – 3 důvody, proč o nich snít

V 70. letech tedy scénu ovládají digitálky, a všímá si toho celý svět. Na situaci výrazně zareagovalo USA, kde se do hodinářského segmentu infiltrují společnosti zaměřující se na elektroniku. Ale nejen ty, třeba také americká Bulova v té době přišla s parádními Computrony.

16.2.2023 - Eliška Měrková
Bulova Computron recenze – Jedny z nejikoničtějších digitálek

V Japonsku mělo vůdčí postavení Seiko (např. tržby Citizenu dosahovaly jedné čtvrtiny tržeb Seika; dalším konkurentem bylo Casio, které však se svým opravdovým průlomem, G-Shocky, přišlo o něco později). Tou dobou Seiko také investovalo do vybavení a robotických linek pro masovou automatizovanou produkci, které Švýcaři nemohli konkurovat. Hvězda Pulsaru pozvolna zapadala.

Seiko pak horlivě produkovalo jak digitálky, tak quartzové analogy, a dokonce přišlo s prvními vyloženě dámskými analogovými quartzovými hodinkami (1972). První digitálky Seiko LCVFA (a první digitální hodinky s šestimístným displejem na světě) pak uvedlo v roce 1973. Hodinky měly nízkou spotřebu energie a dokázaly zobrazovat vteřiny.

Casio o rok později, v roce 1974, představilo slavné CASIOTRON.

Zdroj: https://habilitateblog.com/the-history-of-casio-watches/

A tak to pokračovalo dál. "Zdigitalizování" hodinek přineslo novou poptávku, rozvoj nových trhů v Asii a Latinské Americe a změny v samotném systému výroby hodinek (hromadná výroba apod.), a tím samozřejmě cen. Krize začíná.

Bitva druhá – drtící úder Seika a krize švýcarského hodinářství

Udělejme si malou lingvistickou zastávku: když se zaměříme na zavedené slovní spojení "quartzová krize", dojdeme k tomu, že může být zavádějící, protože zní relativně nepřesně. Někdo hodinkami nepolíbený by si například mohl s velkou pravděpodobností pomyslet, že se jednalo o krizi, která postihla trh s quartzovými hodinkami, nikoli krizi quartzem způsobenou. Přesnější znění by tak mohlo být "krize tradičního švýcarského hodinářství", "krize mechaniky" a nebo nejlépe – "quartzová revoluce", poukazující na převrat, který křemenné hodinky způsobily.

V 70. a 80. letech 20. století quartzy srazily hodinářský průmysl na kolena a Švýcarsko postihla nejhorší hospodářská krize v jeho historii. Možná by se dalo mluvit i o brutální hodinkové defenestraci, během 13 let totiž vyletěla z okna kariéra zhruba dvou třetin zaměstnanců tradičního hodinářského odvětví – do té doby nejcennějšího odvětví Švýcarska.

Ženevský hodinář, 1921. Zdroj: https://www.watchesandculture.org/

Před krizí nemělo Švýcarsko takřka žádnou konkurenci – taky odtud pocházelo přibližně 95 % produkovaných hodinek vůbec a pro hodinářský průmysl pracovalo přímo či nepřímo 90 000 lidí. Špička na trhu, synonymum kvality... Napomohla tomu jak dlouhá tradice, tak také fakt, že Švýcaři zůstali během světových válek neutrální, a mohli tak pokračovat ve výrobě hodinek pro veřejnost, zatímco země zapojené do válek musely soustředit výrobu hodinek pro potřeby ozbrojených sil.

Jak bylo řečeno výše – i Švýcaři zareagovali na quartzovou vlnu. Ale vlastním způsobem. Oproti (převážně) japonským hodinkám byla těm švýcarským dána řemeslná péče, a tedy i vyšší cena. Často se tedy musely nakonec prodat s výraznou slevou a konkurenci bylo těžké vzdorovat.

V roce 1977 se Seiko stalo největší hodinářskou společností na světě, tou dobou jeho tržby udělaly 700 milionů dolarů při výrobě 18 milionů kusů (na druhém místě byl Timex, ten ovšem dosahoval takřka poloviny tržeb). Takže ne rok 1969, ale právě 1977 se stal tím rokem, ve kterém Seiko skutečně pohltilo trh.

22.2.2021 - Michael Černík
Historie Timexu – Americké hodinky pro každého. Prezidenty nevyjímaje

Seiko obchod v Ginze. Zdroj: wikipedie

Tím, že Seiko chrlilo ve stejné míře jak analogy, tak digitálky, získalo poměrně velkou výhodu (ostatní společnosti se postupně zaměřovaly více na jedno nebo druhé). Firma K. Hattori & Co., výrobce hodinek značky Seiko, se na konci 70. let stala nesporným králem světového hodinářského průmyslu s obratem 6 miliard dolarů (dle Business Week).

Jak se Švýcarsko zachránilo?

Mnozí švýcarští hodináři se nové módě stále bránili zuby nehty. Tradiční metody, předávané v menších rodinných podnicích z generace na generaci... Jak by se něčeho takového mohli jen tak vzdát? A tak z 90 tis. lidí v oboru zůstalo jen 28 tis. – těch, co se přizpůsobilo.

V osmdesátých letech se roztříštěné švýcarské hodinářství sešikovalo do posledních velkých odbojných skupin s dlouhou tradicí: SSIH, jejíž hvězdou byla Omega, a ASUAG s hlavní značkou Longines. Tou dobou, konkrétně 1978–1985, se vylouply také dvě důležité osobnosti, které měly v "poslední bitvě" sehrát rozhodující roli – Ernst Thomke a Nicolas G. Hayek.

Jméno druhého gentlemana zná jistě každý a ještě se k němu dostaneme. Ernst Thomke (hodinář a akademik) se proslavil právě díky spojení s uskupením ASUAG, která jej v roce 1978 požádala o pomoc. Thomke se postavil do čela společnosti Ebauches SA, tvořící důležitou součást ASUAG, jež se zaměřovala na výrobu hodinkových strojků pro vícero švýcarských odběratelů a co je důležité – zahájil zevrubnou restrukturalizaci.

Thomkeho kroky byly promyšlené a více než geniální... a hodné samostatného článku. Ve zkratce však stačí říct, že se díky němu a řadě efektivních rozhodnutí z Ebauches stala ETA, největší a nejdůležitější společnost na výrobu hodinkových strojků, která se pod taktovkou nového vedení uzpůsobila také výrobě dostupných analogových quartzů. Konkurenceschopnost ETY byla první švýcarské vítězství.

13.6.2023 - Eliška Měrková
Sistem 51 a Swissmatic – Jak Švýcarsko vrátilo úder

Stále to ale nestačilo a celá situace se zdála takřka bezvýchodnou. A tak na scénu přichází druhý hrdina, a to bez nadsázky, Nicolas Hayek. Manažerský konzultant a majitel Hayek Engineering v Curychu (špičková poradenská firma), kterého začátkem 80. let švýcarské banky pověřily analýzou situace. Hayek byl vždycky snílek a dokázal myslet radikálně, nad rámec zavedených pravidel, a nejspíš díky tomu přišel s řešením, jak z krize ven.

22.3.2021 - Eduard Tomas
Swatch – Příběh firmy, která zachránila švýcarské hodinářství

Vzniká Swatch Group

Nicolas Hayek viděl naději ve sjednocení dvou největších hodinářských skupin (ASUAG a SSIH), a utvořit tak jednu silnou zastřešující značku. Učinil tak v roce 1983. Nová společnost dostala název SMH (Swiss Corporation for Microelectronics and Watchmaking), přičemž byla veškerou výrobou strojků pověřena ETA, která tomu byla nově uzpůsobená. Ostatní značky, které předtím vyráběly strojky, se odteď soustředily na marketing, design, prodej apod.

Nicolas Hayek.

Nová společnost SMH zároveň potřebovala vytvořit klíčový produkt, který by švýcarskou ekonomiku znovu nastartoval. A tak Hayek učinil krok, který byl pro Švýcarsko mimořádně odvážný, provokativní a taky velice neobvyklý.

Nemalou pomocí přispěly také švýcarské banky, které v sérii záchranných balíčků v letech 1981 až 1983 napumpovaly do hodinářského odvětví více než 550 milionů švýcarských franků.

Hayek světu nabídnul nové hodinky Swatch – plastové, barevné, neuvěřitelně hravé a taky neuvěřitelně levné hodinky. Takové, které mohly nejen konkurovat japonské salvě, ale dokonce ji předčít v originalitě. Nakonec Swatch také mohl použít důležitý argument švýcarského původu, který měl i přes všechny nesnáze stále silný zvuk.

Impérium vrátilo úder – Swatch se prakticky přes noc stal popkulturní senzací, která vlila život (a hlavně finanční oporu) do žil tradičních hodinářských firem pod SMH, které si později Hyek seskupil do slavné Hayekovy pyramidy. Není divu, že v roce 1998 SMH přejmenoval na Swatch Group.

Současná pyramida značek Swatch Group.

Swatch znamenal pro Švýcary zlom a záchranné lano. Předtím, za dobu mezi roky 1974 a 1983, klesla výroba švýcarských hodinek z 96 milionů na 45 milionů. Swatchkám pak stačily dva roky k tomu, aby produkci vrátily na 60 milionů. Ovšem 80 % z nich bylo v quartzu. Důležité ale je, že v roce 1983 byla SMH v plusu.

Krize byla zažehnána, díky Swatchkám tradiční švýcarské hodinářství přežilo a dalo by se říct, že všechno dobře dopadlo. Vývoj celé situace i hodinek od té doby samozřejmě pokračuje dál a dá se říct, že jde mílovými kroky. Dokonce se až začíná zdát, že klasické analogové quartzy pomalu, ale opravdu pomalu ustupují. Což možná může značit příchod druhé quartzové krize... Tentokrát však už v tom pravém slova smyslu. Něco takového už však určitě nepřijde přes noc.

Jaké postavení mají quartzy dnes?

V každém odvětví je třeba zdravé konkurence. A jakmile se tradiční hodináři oklepali z nejhoršího, pustili se do svých vymazlených mechanických časomír s ještě větší vervou, než dřív. Přece jen, teď se mají vůči čemu vymezovat.

Mechanické hodinky obecně sází na jiné emoce než quartzy, jsou vnímány jako něco prestižního, tradičního, s duší... Quartzy jako záležitost pro masy, patřící spíše do módního segmentu. Tahle premisa se však v posledních letech čím dál více smývá a míchá dohromady (máme i dostupné, na pásech vyráběné mechaniky, a naopak nádherné, precizně vyrobené a luxusní quartzy). Přesto mají vůči quartzovým hodinkám jistí zarputilí hodinkáři stále až iracionální averzi (ale co je na lásce k hodinkám racionálního, že?)

7.6.2023 - Eliška Měrková
Quartzové strojky – Znáte velikány křemíkového světa?

Tyhle dva světy spolu již nesoupeří. Fungují nejen vedle sebe, ale spolu – v takové mírumilovné hodinkové symbióze (i proto spousta značek nabízí ve své kolekci obojí). Lidé dostali na výběr a tak by to mělo být.

A jestli přijde další podobný zvrat? No, jestliže klasické hodinky nesmetl nástup chytrých telefonů a hodinek, tak už je nesmete asi nic.

10.11.2023 - Šimon Šesták
Hodinářské milníky, které by měl chronomaniak znát