Příběh značky Perrelet – Avantgarda, která nepatří historii

Tagy: O značce | Perrelet | Klasické

Eliška Měrková | 13.2.2025 | 15 MIN | 3x komentář

Představte si alternativní Zemi, ve které by lidstvo nevynalezlo kolo, kanalizaci nebo spalovací motor. Svět by byl nejspíš daleko barbarštějším místem k životu. A teď si představte, že by Perrelet nevynalezl automatický nátah. O barbarském hodinkovém světě by se tu sice bavit nedalo, ale o zotročení každodenním dotahováním korunky rozhodně ano. V hodinářském světě je jen málo velkých mužů, o nichž se dá říct, že navždy změnili a posunuli hranice oboru. Jedním z nejvýznamnějších byl právě Perrelet. Jak stejnojmenná švýcarská značka nese jeho odkaz?

Jak to všechno začalo?

Abraham-Louis Perrelet. Kdo by tohle jméno neznal? Muž, který nás vyvedl z otroctví každodenního natahování přes korunku. Vynálezce samonátahu.

Perrelet na vynálezu samonátahu skutečně pracoval mezi prvními a právě jeho práce byla nejúspěšnější a především nejslavnější. O prvenství, které je mu připisováno, se však v odborných kruzích spekuluje. Novější zdroje poukazují na jméno belgického hodináře Huberta Sartona a skutečnost, že to pravé prvenství patří nejpravděpodobněji jemu. Titul "vynálezce samonátahu" však Perreletovi patří, ať už ho vynalezl první, nebo ne.

8.7.2024 - Eliška Měrková
Historie a cesta automatických hodinek + 5 NEJ ze současnosti

O Perreletovi se říká, že už od mládí jevil známky geniality. A tak bylo velké štěstí, že se tak výjimečná mysl zrodila ve správný čas a na správném místě. Abraham-Louis Perrelet se totiž narodil roku 1729 ve švýcarském městečku Le Locle. A proč je to tak důležité? Řekněme to takhle – pro to, aby vám vyrostlo to nejkvalitnější a nejlepší víno, nestačí jen dobrá sazenice. Musíte mít dokonalé podmínky: dostatek slunce, deště a správnou teplotu, půda musí být kvalitní, musí mít dostatek živin a tak dále – dokonalé podmínky pak zrodí něco brilantního.

Perrelet je takové Grand Cru své doby. Právě v 17. a 18. století se švýcarský hodinářský průmysl rozvíjel daleko rychleji než třeba v Anglii či Francii. Švýcarské hodinky se stávaly kvalitnějšími, inovativnějšími a hlavně – bezkonkurenčnějšími.

Švýcarská hodinářská dílna (autor neznámý), Zdroj: https://zurichberg.com

Města jako Ženeva, La Chaux-de-Fonds nebo právě Le Locle zakládaly hodinářské dílny, ať už větší či menší, kde se hodináři specializovali na pokročilejší hodinářské techniky, větší odolnost hodinek, delší výdrž strojku, lepší přesnost... Tato města se stala centrem světové hodinařiny a svou činností způsobovalo doslova revoluci tohoto odvětví.

7.6.2021 - Eliška Měrková
Příběh značky Tissot – Inovátoři podle tradice

V době, kdy se Abraham-Louis narodil, bylo už Švýcarsko zapsáno jakožto přední výrobce hodinek a tato precizní a ušlechtilá profese se zde tradičně dědila z otce na syna. A přesně takhle začal i příběh značky Perrelet.

Velkolepá historie – Jaké byly nejdůležitější Perreletovy vynálezy?

První z verzí, která se dá dohledat, je, že Abraham-Louis Perrelet se narodil v rodině hodinářů. V dílně po dědečkovi jej otec zasvěcoval do tajů jemné mechaniky a už od útlého mládí údajně vynikal vrozeným talentem a výjimečnou trpělivostí.

Později se mu údajně dostalo úspěchu, o kterém mohli jiní mladí hodináři jen snít – dostal se do nejslavnější hodinářské dílny té doby – dílny Abrahama-Louise Bregueta.

Slavný Breguet byl legendou, a když Perrelet odcestoval za učením do Paříže, jeho ambice byly velké. A příběh to byl jako z pohádky, neboť samotný Breguet záhy objevil talent, který se v rukou Perreleta skrýval. Pod svá křídla ho vzal na celých 10 let, přičemž dostával ty nejnáročnější úkoly. A protože měl duši vynálezce, pracoval na návrhu inovativních chronometrických mechanismů. (Zdroj: perrelet.com)

Automatický strojek z roku 1777. Zdroj: https://waqt.com/

Tohle je však jen jedna, známější verze příběhu. Jiný zdroj tvrdí, že Perreletův otec Daniel byl zemědělec a tesař či truhlář a mladý Abraham-Louis za svého mládí spíše pomáhal rodičům na statku než-li v nějaké hodinářské dílně.

Celé se to však ještě trochu zamotává. Je totiž možné, že hodinářům se v 18. století říkalo truhláři, protože jejich dílny byly na slunných půdách, kterým se říkalo skříně.

Hodinářem se dal vyučit kolem 20. roku života a absolvoval patnáctidenní praxi u jistého Prince v Le Locle. U Prince se toho Perrelet údajně mnoho nenaučil (Perrelet byl doslova "rozčarován z jeho průměrnosti"), a tak začal radši pracovat samostatně a stal se sám svým vlastním mistrem. (Zdroj: Watkins, Richard, "The Origins of Self-Winding Watches, 1773 to 1779", 2013)

Perrelet při práci. Zdroj: Wikipedie

Přesto, že Švýcarsko té doby bylo v hodinářském rozpuku, Perrelet nebyl se soudobým náčiním spokojený a je známo, že zdokonalil či rovnou vynalezl i pár vlastních hodinářských nástrojů. Mezi ně se řadí například spojení duplexního kroku s válečkovým krokem, vynález stroje na zakulacování hran či zdokonalení natahovacího mechanismu.

Ta nejdůležitější inovace z pera Perreleta pak přišla až v roce 1777 (tou dobou už mu táhlo na 50), po letech zaníceného experimentování a neúspěšných pokusů – hodinky, které si samy dokázaly dotahovat pero pomocí kinetické energie ruky nositele. Hodinky s rotorem, automaty. Tehdy byly ještě samozřejmě kapesní...

Hodinky vyrobené společností DuBois & Fils, kolem roku 1790. Nápis uvnitř pouzdra ukazuje, že Abram Louis Perrelet navrhl mechanismus bočního závaží. Zdroj: https://www.watkinsr.id.au/

K natažení hodinek na osm dní (dle záznamů The Geneva Society of Arts z roku 1977) bylo zapotřebí patnáct minut chůze. Hodinky se údajně také velmi dobře prodávaly. Tak dobře, že některé z těchto hodinek Perrelet prodal kolem roku 1780 Abrahamu-Louisi Breguetovi. Ten pak tento mechanismus s Perreletovým požehnáním dále rozvíjel a přišel s vlastní verzí konstrukce. Své hodinky Breguet nazval „perpetuelles", což je francouzský výraz pro věčné. Nefungovaly spolehlivě a Breguet je přestal vyrábět kolem roku 1810.

Příběh o tom, jak vynález mistr Breguet pomohl vylepšit a jak to s automatickým nátahem bylo dál, je však na delší povídání:

Právě za automatický nátah se Perrelet zapsal do historie a je to vždy první věta, kterou uslyšíte, když se zeptáte na zajímavosti o značce Perrelet.

Po tomto úspěchu, v té době již známý mistr Perrelet s etablovanou hodinářskou dílnou, jen neseděl s rukama v klíně. Vynález automatického nátahu se rozhodl dále rozvíjet a po 10 letech přišel s něčím, co, vsadím se, považuje většina až za pozdější vynález – krokoměr.

Jeho tzv. pedometrické kapesní hodinky totiž nejenže využívaly kroky (a spíše samotný pohyb boků při chůzi), ale také kroky dokázaly spočítat. Na rok 1780? Neuvěřitelné. Dává to ale smysl, když si vezmete, že právě v 18. století, době osvícenství a rozumu, se kulturní pozornost začala obracet k lidskému tělu a jeho vědeckému poznání víc než kdy dřív.

Už tehdy se vědělo, že nedostatek pohybu má škodlivé účinky, včetně chorobné korpulentnosti, apoplektických záchvatů (mrtvice a infarkt), revmatu a problémů se spánkem. Anglický lékař Thomas Marryat (1775) např. uvedl: „Cvičení je tak nezbytné, že bez něj není možné zůstat dlouho bez poruch...". Francis Fuller (1705), anglický lékařský spisovatel, zase tvrdil, že cvičení může vyléčit některé poruchy, a Luigi Cornaro (1763), autor čtyř knih o tajemství dlouhého života, naznačil, že léky jsou jen náhražkou cvičení.

Pedometrické hodinky Spencer & Perkins, Londýn, cca 1780. Zdroj: https://www.bonhams.com/

Vypadá to, že první krokoměr Perrelet nevymyslel náhodou – podle toho, že své poslední hodinky sestavil ještě v 96 letech, což je dost i na poměry dnešní doby, se zřejmě sám udržoval v dobré formě.

Perrelet ovlivnil nejen obor samotný. Byl také inspirací vlastní rodině – hodinářská štafeta byla zdárně předána vnukovi Louis-Frédéricovi, který zdědil jak hodinářského génia, tak neuvěřitelnou zručnost. Ještě k tomu měl však vlastní vizi a údajně velké nadání pro matematiku, fyziku a astronomii.

Louis-Frédéric Perrelet si jistě myslel, že lepšího mistra, než byl jeho dědeček, si nemohl přát. Jeho rodina se jej však nadto rozhodla poslat ještě na vyučení do Paříže a především – do dílny tehdy již starého mistra Bregueta. Věřili totiž, že jej čeká velká budoucnost... A tak se taky stalo.

Louis-Frédéric Perrelet. Zdroj: perrelet.com

V roce 1815, když bylo Louisovi 34 let, zkonstruoval vlastní Astronomické hodiny (navazující na práci Christiaana Huygense ze 17. století, ovšem značně ji vylepšující), které byly jedny z nejpřesnějších dostupných hodin používaných k různým účelům, včetně navigace, astronomie a meteorologie.

Astronomické hodiny Louis vystavil na Všeobecné výstavě v Paříži v roce 1823 a vysloužil si obrovský obdiv a medaili Francouzské akademie věd (jedno z nejprestižnějších ocenění francouzské vědy). Jeho věhlas pak dosáhl takových výšin, že byl jmenován hodinářem francouzkých králů a sloužil údajně po tři královské generace.

Za více než zmínku pak stojí vynález prvního Split second chronografu (patentovaný v roce 1827) či námořní hodinky s měřícími přístroji.

Split chronograf, duální nebo také rattrapante patří mezi nejsložitější chronografy s jakými se u mechanických hodinek setkáme. Řadíme jej mezi „grand complication“, velké komplikace.

19.5.2023 - Agáta Vřeská
Komplikace mechanických hodinek

Louis-Frédéric získal mnoho medailí a ocenění a vyrobil velké množství hodnotných předmětů, které dodnes leží v muzeích a soukromých sbírkách jako historický doklad velikosti jména Perrelet.

Po smrti Louise-Frédérica v roce 1854 převzal otcovu firmu jeho syn Louis, který prý byl rovněž hodinářem krále.

A jak to bylo dál? Černá díra 20. století

A jak příběh pokračoval? Měl Louis Perrelet dalšího pokrevního následníka? Byl dům Perrelet zavedenou hodinářskou dílnou a později značkou, která se léty vyvíjela a přetrvala do současnosti?

Ráda bych řekla, že to tak bylo a ukázala vám třeba jejich první náramkové hodinky, první závodní chronografy, zábavné sedmdesátkové výstřelky, další zajímavá prvenství a nakonec způsob, jak se dostali z quartzové krize...

1.12.2022 - Eliška Měrková
Příběh značky Bulova – Historie toho, v čem (jsme) byli první

Ale bohužel. Ať už pátráte sebevíc, vypadá to, jakoby se nad jménem Perrelet skoro na 170 let slehla zem. A je to, panečku, škoda. Jejich logo sice reflektuje důležité datum vynálezu samonátahu 1777, a toto datum se tak považuje i za dobu založení. S takovou monumentální tradicí by se značka měla řadit mezi jednu ze čtyř nejstarších stále fungujících hodinářských společností. A rozhodně by nebyla tak (relativně) neznámá a opomíjená. Celé je to jaksi mlhavé.

A pasáž pojednávající o tom, co se dělo od poloviny 19. století po konec 20., tak bude velmi krátká a vyjádřitelná jediným slovem: Nevíme.

Zjevení Perreletu a Festina Group

V roce 1995 se Perrelet vynořil z propadliště dějin jako nějaký bájný tvor, který čekal na probuzení. Pro hodinářské nadšence a zvláště pak sběratele, kteří toto jméno moc dobře znali, to muselo působit jako zjevení. Od té doby se Perrelet zavázal k důstojnému pokračování horologického dědictví jména a především – k inovacím. Tak, jak by to udělali jejich "praotci".

A protože vynález samonátahu je pro historii značky stěžejní, zahájil Perrelet svůj obnovený mandát na hodinářském trhu – jak jinak než – automaty. Ale ne jen tak ledajakými. Model měl rotory dokonce dva. Neotřelé, avantgardní řešení mu pak otevřelo dveře k zájmu širší skupiny... no, jestli ne veřejnosti, tak alespoň nadšenců, kteří o historii jména dosud třeba neslyšeli.

Avantgarda (z francouzského avant-garde, předvoj) bylo kulturní hnutí a etapa ve vývoji moderního umění v první pol. 20. století. Obecně se však tento termín používá pro něco inovativního, převratného, či neobvykle a invenčně provedeného. Právě současná značka Perrelet tohoto slova ráda užívá, když mluví o svých hodinkách.

26.4.2023 - Agáta Vřeská
Orient Star Avant Garde představení – Nová vlajková loď s křemíkovým kolem

Na svět tedy v roce 1995 přišly hodinky Perrelet Double Rotor.

Zdroj: waqt.com

Perrelet Double Rotor v sobě měly zabudovaný unikátní automatický kalibr P-181 Double Rotor, na kterém hodináři (a zvláště pak mistr Paul Gerber z AHCI) pracovali pět let. Z technického hlediska představoval průlom, protože mechanismus získával energii ze dvou rotorů najednou v dokonalé synchronii. Navíjení tak bylo rychlejší, stabilnější a účinnější než klasický systém. Perrelet si systém nechal patentovat a doteď patří mezi nejslavnější hodinky z jejich pera.

Ani taková inovace však nestačila k tomu, aby si "nový" Perrelet udržel místo na trhu. Společnosti se tou dobou začínaly vzpamatovávat z quartzové krize a konkurence byla obrovská.

11.8.2023 - Eliška Měrková
Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?

V následujícím desetiletí trpěla společnost Perrelet finančními potížemi, ale bojovala všemi prostředky, aby nedošlo k předčasnému zániku – v roce 2004 se nechala odkoupit barcelonským uskupením Festina Group, kterou dosud vlastní Miguel Rodriguez.

Miguel Rodriguez při práci. Zdroj: www.elplural.com

24.5.2019 - Agáta Vřeská
Jaká je dnešní Festina? Dynamická značka, nebo jen fashion pozlátko?

Festina Group dala Perreletu perspektivu dalšího fungování a možnost přijít hned o rok později s celou novou kolekcí. Jednalo se o edici hodinek vybavených retrográdním sekundovým mechanismem a dvojitým paralelním rotorem. Následovaly hodinky s měsíční fází, pětiminutový opakovač, chronograf s velkým datem, tourbillon, hodinky s alarmem, GMT a také model se skokovými hodinami. A v porovnání s produkcí v 90. letech to byl také skokový posun.

Swiss Made a in-house?

Je nutné si ale říci, že přestože je Festina Group španělská, Perrelet si udržel status "Swiss Made" a jejich sídlo celých třicet let stojí v Bielu. Také si zachovává určitou autonomii a důraz na historický odkaz. Jejich revírem jsou automaty (a jejich tempo je vražedné ;)). A o quartzy se nikdy ani nepokusili.

Zdroj: www.jamesedition.com

23.9.2019 - Veronika Skotnicová
Swiss made, iluze o 100% švýcarské výrobě

Perrelet před nástupem do Festiny vždy používal u běžné kolekce základní strojky ETA. Věc se ale měla tak, že Festina Group v roce 2005 koupila také holdingovou skupinu STM, čímž Perrelet získal vazby na jiného švýcarského výrobce strojků, společnost Soprod.

22.7.2020 - Agáta Vřeská
ETA je volná a Swatch vyhrál. Už žádné omezení vůči třetím stranám

Proč pak ale Perrelet tvrdil, že má strojky in-house? Stejně jako je adoptované dítko oficiálně vaše vlastní, Perrelet si takto adoptoval i vlastní strojek od Soprodu. Stalo se tak v roce 2012 – Perrelet se stává hrdým otcem kalibru Soprod Alternance 10 (A10), jinak pojmenovaný jako P-321.

Soprod A10 je alternativou strojku ETA 2892-A2. Zdroj: www.watchcrunch.com/

„Dnes, víc než kdy jindy, máme možnost být produkčně samostatní. To nám dovolí zůstat avantgardistou našeho oboru. Všimněte si diverzifikace Double Rotor modulů, zrychlenou díky kalibru Alternance 10, milníku, kterým spějeme k úplné nezávislosti,“ říkal generální ředitel Perreletu Fausto Salvi. (Zdroj: Perrelet)

Kalibr A10 Soprod vyvíjel několik let, přičemž pozornost zaměřili na optimální účinnost krokového ústrojí a vlásku setrvačky. Má 4Hz frekvenci, vyrábí se ve velkém množství provedení (např. tříručkové s datumovkou, s chronografem, Grande Date atd.) a jeho přesnost dosáhla certifikátu COSC (tedy +6 -4 s/den).

28.6.2023 - Eduard Tomas
Chronometry – Co je certifikace COSC a stojí zato si za ni připlatit?

Patentovaný systém dvojitého rotoru byl spolu se strojkem A10 poprvé použit v hodinkách Perrelet Peripheral Double Rotor. V současné době je v hodinkách Perrelet 14 různých kalibrů, které jsou kompletně vyrobeny, zdobeny, seřizovány a montovány přímo ve firmě a dokáží si dokonce vyrobit i vlastní vlásek setrvačky.

P-331-MH. Zdroj: https://www.jamesedition.com/

V roce totiž 2021 pak Perrelet změnil svůj přístup k výrobě hodinek a znovu se zaměřil na výzkum a vývoj. V rámci restrukturalizace značky a opětovného závazku k inovacím se její majitel a prezident Miguel Rodriguez rozhodl, že hodinky Perrelet by měly být vybaveny novým automatickým kalibrem – P-331-MH (s COSC certifikátem), který dnes najdeme v mnoha hodinkách Perrelet.

P-331-MH. Zdroj: https://www.jamesedition.com/

„Máme výhodu, že vlastníme několik závodů na výrobu strojků a součástek. V kombinaci s prestižním dědictvím nás to vyzdvihuje jako jednoho z předních nezávislých hodinářů ve Švýcarsku. Tato konsolidace výroby pod jednou metaforickou střechou umožňuje společnosti Perrelet vytvářet prakticky všechny komponenty strojku. Výsledek? Automatický kalibr P-331-MH, stoprocentně vyráběný ve švýcarském údolí Jura." – říká M. Rodriguez

Strojek P-331-MH. Zdroj: Perrelet

Extravagantní současnost – Proč jsou Perrelety soudobou hodinkovou avantgardou?

Kolekce Turbine

Důležitý byl pro Perrelet rok 2009, kdy odprezentovali kolekci Turbine, která se pro značku stala naprosto ikonickou a která v nabídce funguje dodnes. Když se totiž v dnešní době řeknou Perrelety, vsadím se, že si představíte něco takového:

Perrelet Turbine z roku 2009. Zdroj: www.ablogtowatch.com

Kolekce Turbine vycházela z pohyblivého designu zavedených hodinek Double Rotor a očividnou inspiraci si brala z turbíny na proudovém motoru. Odtud ten design lopatek, které se při pohybu zápěstí roztočí, jakoby se hodinky chystaly vzlétnout. Koncept byl neotřelý, hravý, pokrokový a vysloveně avantgardní.

Zdroj: www.simpleflying.com

Odborník Ariel Adams říká: "Kde se vzal tento bláznivý koncept otáčejícího se číselníku? Pro odpověď se musíte podívat do historie společnosti Perrelet, kdy vyráběla hodinky s dvojitým rotorem kvůli efektivitě natahování. Domnívám se, že roku 2000 to byl švýcarský designér Sebastien Perret, kdo převzal koncept rotoru číselníku pro Perrelet do kolekce Turbine. Rotor číselníku již není funkční, ale evokuje historii hodinek s dvojitým rotorem a má význam s ohledem na animační zážitek při pohledu na číselník."

Samotná turbína na hodinkách teda nemá žádný vliv na dotahování strojku. Modely v kolekci Turbine se za těch několik let moc nezměnily, kromě toho, že v roce 2013 se objevil model se specificky pojatým chronografem nebo s tourbillonem a roku 2023 představili konečně i menší, 41mm varianty.

Jinak je tu dvanáct titanových lopatek, které rotují a imitují tak turbínu proudového motoru za zvuku přirovnatelnému ke včelímu roji (samotnému otáčení pak napomáhají ukrytá wolframová závaží v zadní části šesti lopatek). A všimněte si, že upnutí k řemínku či náramku je zde také specifické, a náhradní řemínek tak bude muset být jen originál.

14.2.2025 - Igor Kratochvíl
Perrelet Turbine Titanium 41 recenze – A přece se točí!

Nutno ale uznat, že si designéři s tímto konceptem umí pohrát, a tak se za ty roky Turbine ještě neokoukaly. Koupit si tak můžete hodinky, které vám třeba doslova zamotají hlavu.

Nebo i takové, které při pohybu rafinovaně odkrývají erotický motiv.

A pokud zavítáte přímo na stránky Perrelet, dočtete se, že vám dokážou vyrobit i customizované hodinky vám přímo na míru a s obrázkem, jaký jen chcete.

Kolekce LAB Peripheral

Jak už zaznělo výše, v roce 2021 se Perrelet znovu zaměřil na výzkum a vývoj. Držíce se hesla "Luxury in movement" vydává další inovativní a veskrze avantgardní kousek – Perrelet LAB 3 Hands.

Původní Turbíny se do té doby totiž dělaly jen ve velikostech, které průměrným a menším zápěstím prostě nesedí (47 mm). A lidé si přáli něco pohodlnějšího. Navíc design turbíny nebyl zrovna nejsubtilnější. A právě zde nastoupily 42mm Perrelet Lab Peripheral.

Hodinky dostaly taky nový kalibr P-421. Zdroj: www.fratellowatches.com/

Perrelet s nimi nabídl jak kompaktnější rozměry, tak i rafinovanější vzhled. Netradičně pojatý boční rotor dal vyniknout pohledu na automatický strojek pod sklíčkem dýnka a s pohybem rotoru po obvodu číselníku se zachovala i designová vize moderního Perreletu.

Kolekce Weekend

Existuje ještě třetí výrazná kolekce. Její výraznost však spočívá v tom, že příliš výrazná není, a právě tím se nápadně liší od ostatních kolekcí.

Kolekce Perrelet Weekend 3 Hands byla představena v roce 2017 jako protipól extravagantních a velkých Turbín a se svými 39 mm v průměru a minimalistickým designem společenských hodinek v řadách Perreletu vskutku vyniká.

O pohyblivý vizuál číselníku se však stejně nemusíte obávat – kolekce zahrnuje i modely s Open Heart či skeletony.

11.2.2025 - Jiří Hons
Perrelet Weekend Open Heart A1303 recenze – Srdeční záležitost

Zajímavým přírůstkem se staly také Perrelet Weekend GMT se špetkou sportovního šmrncu.

Čím jsou všechny dnešní Perrelety charakteristické?

Perrelet si nezakládá jen na zajímavých designech a automatických strojcích, ale také na kvalitě materiálů. Ocel je poctivá chirurgická 316L, kterou všichni dobře známe, a v poslední době se Perrelet pouští také do titanu. Černá barevná úprava, kterou je část hodinek opatřena, pak není PVD, ale odolnější a dražší DLC.

4.7.2023 - Matěj Urbaczka
DLC úprava – "Diamantový" kabátek pro hodinky

Prakticky všechny Perrelety mají voděodolnost do 50 M (nejnovější Turbíny pak zvýšených 100 M, a nemusíte se tak bát s nimi vyrazit i k moři nebo do bazénu). Všechny hodinky bez výjimky mají sklíčko ze safíru (nezřídka opatřené i antireflexní vrstvou). Luminiscenční nátěr zajišťuje švýcarská Super-Luminova.

Závěrem

Hodinky Perrelet vzešly z mysli inovátora a snílka a novější inkarnace značky se již 30 let snaží ideu udržet a nést dál napříč časem a peripetiemi moderní doby. A musím říct, že se jim to daří s grácií, důstojností, ale i hravostí a viditelným zápalem a láskou k hodinkám.

Ale tato otázka na konec stejně musí zaznít: Je podle vás Perrelet téměř dvěstěpadesátiletá značka? Nebo v roce 2025 oslavila třicítku?

Mohlo by vás dále zajímat:

29.12.2021 - Eliška Měrková
Příběh značky Mido – Mechanické skvosty inspirované architekturou

24.11.2022 - Agáta Vřeská
Příběh značky Junghans – Značka, kterou proslavil dlouhovlnný signál a Bauhaus

30.7.2024 - Eliška Měrková
Příběh značky Orient – Japonské "Primky" pro každého