VŠE NA TÉMA: Netradiční zobrazení času

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Jakub Pitucha | 8.4.2025 | 9 MIN | 8x komentář

Říkáte si někdy, že už vám klasické hodinky přijdou trochu okoukané a tři ručky vám přijdou málo? Nebo naopak hodně? Že vám to, co mainstreamový hodinkový svět nabízí, přijde trochu nuda? Tak právě pro vás je dnešní článek šitý jako na míru. Ponoříme se totiž do opravdových lahůdek hodinařiny a ukážeme si všechny možné i nemožné, složité i jednoduché způsoby, jak ukázat jednu jedinou věc – plynutí času.

Na úvod jen podotknu, že standardní způsoby jako "tříručky" a quartzové digitálky dnes rovnou přeskočíme, ty přeci jenom všichni známe až moc dobře. I tak ale začneme pěkně pomaličku, nemůžeme si přeci ty největší trumfy vyplýtvat hned ze startu – a proto ještě chvíli u "obyčejných" ruček zůstaneme.

Jednoručky

Klasické hodinky většinou používají ručky tři, a to na hodiny, minuty a vteřiny. Málokoho by ale napadlo, že může postačit i jen jedna. Takovýmto hodinkám se pak hovorově říká "jednoručky".

14.1.2022 - Agáta Vřeská
Příběh značky MeisterSinger – Dokonalost nepřijde během několika sekund

Tato osamocená ručka, která na hodinkách zůstala, je ručka hodinová a číselník takovýchto hodinek je zpravidla rozdělen do o mnoho kratších úseků než na hodinkách klasických, které jsou rozděleny buďto hodinovými indexy na dvanáct částí, nebo minutovými indexy na částí šedesát.

Jednoručky jsou totiž rozděleny hned na 144 částí a každá z nich pak značí 5minutový časový úsek. To ale platí jen u hodinek s 12hodinovým oběhem. Nejznámějším představitelem je značka MeisterSinger.

7.1.2022 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky s jednou ručkou

Některé značky jako například německá Botta ale vyrábí i hodinky 24hodinové, kdy hodinová ručka vykoná pouze jeden oběh za den. Zde je pak číselník zpravidla rozdělen po 10 minutách.

Aktuální čas: 15:40

Fibonacciho spirála

Takovým lehkým twistem jednoruček jsou hodinky využívající Fibonacciho spirály – matematického vzorce. Zde je hodinová ručka zatočená do podoby výše zmíněného útvaru. Ta pomalým otáčením postupně prostupuje skrze jednotlivé hodinové indexy, které jsou vertikálně seřazeny na středu číselníku. Až by se z toho jednomu zatočila hlava...

Zdroj: https://www.stormwatches.cz/

Fibonacciho hodinky někdy bývají doplněny i o minutovou či vteřinovou ručku.

Zástupcem těchto nezvyklých časomír pak může být značka Storm nebo AmBrono – projekt z dílny hodinkového nadšence Jiřího Ambrože.

Regulátory

Další "ručičkovou" odrůdou náramkových hodinek jsou regulátory (z angličtiny regulator watch).

Zde sice máme správný počet ruček, ale zdaleka ne na správném místě – nejsou totiž upevněny ve středu hodinek, jak bývá zvykem.

Zdroj: https://www.watchaffinity.co.uk/

Předchůdcem dnešních náramkových regulátorů byly původně speciální podlahové hodiny, které jako velice přesný nástroj (oproti tehdy stále nepřesným kapesním hodinkám), sloužily ke zregulování ostatních přenosných časosběrných přístrojů. A to, že měla každá ručka své vlastní místo sloužilo tomu, aby bylo možné čas odečítat s větší precizností. Nejčastěji jsme je proto mohli potkat v dílnách tehdejších hodinářů.

Louis Erard x Eric Giroud Le Régulateur. Zdroj: Louis Erard

Retrograde hodinky

Dalšími hodinkami, které mohou dokonce připomínat výše zmíněné regulátory, jsou hodinky retrográdní.

Zdroj: https://www.stauer.com/

Zde jsou ručky zpravidla umístěny mimo střed číselníku a každá na jiném místě, podobně jako u regulátorů. Čím se ale liší je to, že nevykonávají plný oběh, ale v určité chvíli přeskočí zpět na start.

"Zpátečnické" hodinky

Běžným zvykem v našich končinách je, aby čas na hodinkách ubíhal určitým směrem. Tomu se však příčí hodinky, které jsem si dovolil překřtít na "zpátečnické".

Zdroj: https://www.hodinkee.com/

Běží totiž pozpátku, čemuž pak odpovídají i indexy, které jsou seřazeny obráceně. Tyto hodinky v minulosti vyrábělo hned několik značek, příkladem mohou být francouzský Cartier nebo běloruský Luch.

Zdroj: https://luch.by/

Je ale důležité zmínit, že i tento způsob zobrazování času má svého historického předchůdce, a to židovské/hebrejské hodiny, které také běžely obráceně.

Slavné hodinky vylovené z Titanicu byly také hebrejské:

Zdroj: https://www.mentalfloss.com/

Jump Hour

Pomalu ale jistě se začínáme dostávat k těm zajímavějším kouskům. Dalším druhem zobrazování času je tzv. Jump Hour (jehož název se do češtiny sice nepřekládá, ale v doslovném překladu znamená "skok hodina" – pokud někdo z vás, čtenářů, zná správný český překlad této komplikace, podělte se s námi prosím do komentářů).

Zdroj: https://patinegallery.com/

Jump Hour v historii přichází, odchází a znovu se vrací. První velkou Jump Hour vlnu můžeme vidět ve 20. a 30. letech minulého století, kde se objevovaly v portfoliu mnoha velkých brandů, jako třeba u IWC, Rolex, Cartier nebo i Audemar Piguet.

Zdroj: https://patinegallery.com/

Jak název tohoto druhu zobrazení času napovídá, ukazatel hodin se pohybuje ve skocích. Vždy na konci (nebo v několika posledních minutách u levnějších modelů) každé celé hodiny se číslo na hodinkách označující hodiny překlopí doleva a tím zviditelní souseda napravo vedle sebe. Podobně jako v ukazateli data s tím rozdílem, že se tento pohyb děje každou celou hodinu.

Určitou renesancí Jump Hour ukazatelů byly 70. a 80. léta minulého století. Právě v tomto období totiž zaplavily světový trh levné asijské (quartzové) digitálky, které na tehdejší poměry vypadaly jako kdyby přišly z budoucnosti. Odpovědí na tento trend tak byl trochu nešťastný pokus švýcarských, ale i jiných značek, přiblížit se módě, a tak vznikaly různé futuristické Jump Hour mechanické digitálky, snažící se napodobit právě své asijské konkurenty.

Cambio, digitální mechanické Jump Hour hodinky ze 70. let. Zdroj: https://vintagewatchplace.com/

A to se jim do určité míry i povedlo. Co se jim ale rozhodně nepovedlo byl cíl přiblížit se ceně levných asijských konkurentů, a tak do těchto hodinek často putovaly levné, spotřební, kalibry, které často nedisponovaly ani kamennými uloženími nebo švýcarským krokem (často zde nalézáme krok kolíčkový/budíkový). Příkladem mohou být u nás velice kultovní hodinky – východoněmecké Ruhla Digital.

Zdroj: https://patinegallery.com/

Kalibr Ruhly pak vypadá nějak takto:

Zdroj: https://www.crazywatches.pl/

Někdy můžeme na trhu nalézt i jakési "falešné" Jump Hour hodinky. Zde totiž hodinový disk neskáče, ale spolu s minutovým (a někdy i sekundovým) krouží jako klasické ručičky. Jako například v nedávném modelu Vintage 39975 od Invicty anebo vintage Orientu.

Zdroj: https://orientplace.blogspot.com/

Na straně druhé se tato komplikace/styl zobrazení dá vytvořit i s opravdovou pompézností, jak se sluší a patří na Haute Horlogerie (vysokou hodinařinu). Příkladem těchto hodinek, které bychom měli právem nazývat "digitálními" (jelikož zde neskáče pouze minuta, ale i téměř všechny ostatní informace na číselníku) jsou A. Lange & Söhne Zeitwerk.

Zdroj: https://www.alange-soehne.com/

Wandering Hours

Jedeme dál a já doufám, že v mém článku zatím příliš nebloudíte. Dalším speciálem totiž budou tzv. Wandering Hours (bloudivé hodiny).

Zdroj: https://monochrome-watches.com/

Zde totiž nic neskáče a ani necouvá, ale bloudí, a to doslova. V takovýchto hodinkách totiž nalezneme speciální centrální mechanismus (zpravidla napojený na hodinové kolo), ze kterého vybíhají tři svébytná ramena. Na každém z těchto ramen pak nalezneme otočný disk se čtyřmi ukazateli hodin.

Zároveň je v hodinkách (na číselníku) zabudován výběžek, o který se disky připevněné k ramenům překlápí a tím posouvají čas vždy o jednu hodinu vpřed (současný čas pak ukazuje vždy jedno rameno spolu s tou částí číselníku, kde jsou indikovány minuty). Špičky ramen pak slouží jako ukazatele minut, jak názorně představuje následující video značky Xeric, která je právě pro Wandering Hours dobře známá:

Fluid Hours

V historii naši předkové zobrazovali čas mnoha různými způsoby a jedním z nich byly i vodní hodiny. Náš dnešní představitel je tomu ale na hony vzdálený. Současné fluidní hodinky, také nazývané jako "hydraulické", vyráběné švýcarskou značkou HYT, jsou totiž, co se funkčnosti týče, velice podobné klasickým hodinkám (najdeme zde i klasickou setrvačku, pérovník nebo soukolí).

Zdroj: https://uniquewatchguide.com/

V čem se ale liší je to, že místo hodinové ručky, zde najdeme tenký skleněný válec, do kterého je pomocí systémů dvou pístů (napojených na soukolí) vháněna kapalina. Aktuální čas určujeme podle pozice hladiny kapaliny ve válci.

Lineární hodinky

Na systému používající kroužící válce fungují tzv. hodinky lineární. Jedním z prvních odvážlivců, kteří s tímto systémem v náramkových hodinkách přišli, byla značka Patek Phillipe, a to v modelu Cobra (který ale nakonec zůstal pouze jako prototyp a na trh se nedostal).

Zdroj: https://revolutionwatch.com/

Po mnoha letech ale tento koncept dostál své reinterpretace – zdárným pokusem o lineární hodinky je například model UR-CC1 od německé značky Uhrwerk.

Zdroj: https://www.urwerk.com/

Hodinky Ludovice Ballouarda

Velice vzdáleným bratrancem Jump Hour hodinek jsou modely Half Time nebo Upside Down francouzského nezávislého hodináře Ludovice Ballouarda. V obou modelech jsou hodinové indexy posazené na pohyblivé disky, interagující s ústrojím strojku.

V Modelu Half Time je čas "poskládán" ze dvou pohyblivých disků – ta správná hodina se vždy sjednotí v okénku tomu určeném, které najdeme na 12. hodině.

Model Upside Down pak funguje na principu, kdy jsou veškeré indexy vzhůru nohama a pouze ten správný (aktuální hodina) je vyobrazen správně.

Zdroj: https://ballouard.com/upside-down/

A málokdo ví, že z rukou (a zejména nápadu!) pana Ballouarda vzešly i kultovní Crazy Hours (které se vyznačují typickými popřeházenými čísly), když ještě působil jako hodinář ve značce Frank Muller.

Hodinky Konstantina Chaykina

Další legendou, kterou si dnes v souvislosti s neokoukanými časomírami zmíníme, je ruský hodinář Konstantin Chaykin. Ten se proslavil mnoha různými inovacemi – jako například hodinkami Cinema nebo nejtenčími hodinkami na světě (o tom ale zase někdy příště). Jeho nejikoničtějšími hodinkami jsou totiž tzv. Wristmons.

Zdroj: https://quillandpad.com/

Oči těchto stvoření fungují jako hodinový a minutový ukazatel. Jazyk jako ukazatel fáze Měsíce.

Hodinky od MBF

Nekorunovaným králem naprosto ujetých a nečitelných hodinek (což píšu s úctou k této značce jako upřímný kompliment) je švýcarský MB&F, kterým se daří bořit i ty nejposlednější hodinářské standardy, které před výše zmíněnými jmény zůstaly neporaženy. No posuďte sami:

Zdroj: https://robbreport.com/

Například model M.A.D. 1 se jeví, jakoby se hodináři spletli a stroj do pouzdra dosadili vzhůru nohama. Když si jej však lépe prohlédneme, zjistíme, že to byl dokonce záměr!

Pod sklem se totiž ukrývá zadní strana Miyoty z řady 9000, ale ručky či jiný ukazatel zde budeme hledat marně. Čas se z tohoto modelu odečítá v prostoru mezi nožkami pouzdra, které je ze stran prosklené a podél jeho vnitřního obvodu obíhají dva válce s indexy hodin a minut.

Zdroj: https://www.mbandf.com/

Sluneční

Poslední lahůdkou dnešního článku jsou hodinky sluneční... ano... slyšíte správně. I přes obrovskou nepraktičnost tohoto konceptu pár exemplářů nakonec spatřilo světlo světa.

Zdroj: https://www.seiko-design.com/

Asi nejznámějším modelem jsou Seiko Sundial, které se sice nedostaly do volného prodeje (jelikož vznikly pouze v rámci výstavy Incredibly Specialized Watch Exhibition), ale na sociálních sítích i tak dokázaly strhnout velkou vlnu zájmu.

Slovo na závěr

A co říci závěrem? No snad jen to, že doufám, že jsem vám dnešním článkem rozšířil vaše hodinářské obzory. A až příště budete s kamarády sedět u piva nebo kávy a "nerdit" nad hodinkami, budete moci zafrajeřit vyprávěním o hodinářských kouscích, o kterých vám vaši kamarádi ani zprvu neuvěří, že doopravdy existují.

No, a ještě aby takové hodinky vůbec neexistovaly... byla by přeci velká škoda ustrnout u klasických ruček a nevydat se do neprobádaného světa možností, jaký jen lidská kreativita nabízí. A to i za cenu toho, že budeme čas ze svých hodinek místo letmého pohledu "luštit" o trochu déle. Protože jak rád říkám – v dnešním uspěchaném světě, kdy máme atomově přesný čas každý z nás na dosah ruky v naší kapse, by měly být hodinky hlavně zdrojem radosti, a nejen pouhým ukazatelem času.

Mohlo by vás dále zajímat:

8.7.2024 - Eliška Měrková
Historie a cesta automatických hodinek + 5 NEJ ze současnosti

19.5.2023 - Agáta Vřeská
Komplikace mechanických hodinek

23.6.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Tourbillon

16.2.2024 - Eliška Měrková
Alarm – Jak funguje "cvrček" v mechanických hodinkách?

3.4.2024 - Eliška Měrková
Hodinářská komplikace: Světový čas