VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Telemetrická stupnice

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Eliška Měrková | 21.5.2021 | 6 MIN | 3x komentář

Potápěčská, logaritmická, tachymetrická, GMT, azimutální... Lunety a stupnice na hodinkách se v současné éře smartphonů zdají (co se funkčnosti týče) docela zbytečné. Přesto se stále jedná o extrémně populární rys hodinek, který si nachází cestu jak na zápěstí sportovců, závodníků, potápěčů, letců a jiných profíků, tak pod rukávy manažerů a nebo v uvozovkách "obyčejných" lidí. Jak to? A jak vlastně fungují? To jsme se rozhodli prozkoumat v sérii o lunetách a stupnicích. Na pořadu dne: hodinky s telemetrickou lunetou.

Články o lunetách a stupnicích:

• Jak funguje telemetrická stupnice?
• Jak funguje azimutální stupnice?
• Jak funguje tachymetrická stupnice?
• Jak funguje GMT stupnice?
• Jak funguje potápěčská stupnice?
• Jak funguje logaritmická stupnice?
• Jak funguje pulsometrická stupnice?

Lunety a stupnice – základní pojmosloví

Luneta je obvodový kroužek na pouzdře hodinek, který v podstatě tvoří přechod mezi sklíčkem a pouzdrem. Lunety mohou mít různou šířku, design a především různé využití. Dělí se na: pevné (nepohyblivé), jednosměrně otočné a obousměrně otočné.

8.7.2020 - Agáta Vřeská
Anatomie hodinek

Stupnice je pak samotné číslování, které se nachází buď přímo na lunetě, nebo pod sklíčkem, kde vede po obvodu číselníku. Právě stupnice je to, co z největší části určuje ono funkční zařazení – např. potápěčská luneta bude mít jinou číselnou stupnici než luneta tachymetrická apod.

Srovnání: potápěčská a tachymetrická stupnice.

Lunety či stupnice tedy rozhodně nejsou jen ozvláštňující designový prvek, který hodinkám dává ten zajímavý sportovní styl. Jsou také efektivní a funkční nástroj, který umožňuje provádět nejrůznější úkoly: od načasování ponoru až po výpočet průměrné rychlosti motorky, od měření zásoby paliva nebo výpočtu vzdálenosti nepřátelské palby po sledování času v jiných časových pásmech. Trik spočívá v jejich správném dešifrování a umu je používat.

Co je to telemeter a k čemu slouží?

Telemetr je zařízení sloužící k měření vzdálenosti objektů v prostoru, jehož název je odvozen ze starořeckých slov pro „daleko" a „něco, co měří". Původně se jednalo o optická zařízení používaná při zeměměřičských výzkumech, ale jak se dalo očekávat, brzy si telemetry našly uplatnění i v jiných odvětvích... Především v těch vojenských. Zvláštní využití pro něj našlo především námořní či protiletadlové dělostřelectvo (a o tom, jak přesně v tomto směru mohli telemetr využívat, se dozvíte níže v "návodu k použití").

Telemetr z druhé světové války. Zdroj: wikimedia.org

Telemetrická stupnice na hodinkách vychází ze stejného principu – dokáže sloužit jako zařízení pro měření vzdálenosti jakéhokoliv objektu či jevu, který vydává nějaký vizuální a zároveň akustický efekt. Zjednodušeně řečeno, objekt, jehož vzdálenost chceme znát, musí být současně vidět i slyšet.

Podoba telemetrické stupnice

Telemetrickou stupnici najdeme výhradně na hodinkách s chronografem – stopkami, bez kterých by byla telemetrická stupnice jenom na parádu, protože k samotnému určování vzdálenosti je třeba i funkce přesného měření času. Pro hodinky s telemetrickou stupnicí jsou tedy charakteristická dvě tlačítka po stranách korunky, kterými se stopky spouští a zastavují, a subčíselníky na číselníku.

Telemetrická stupnice na hodinkách Jungans je vyznačená červeně. Zdroj: www.junghans.com

U hodinek s telemetrickou stupnicí je také pravidlem, že na místě, kde se obvykle nachází vteřinová ručka běžného času, se nachází právě ručka stopek, která slouží jako ukazatel měřené vzdálenosti na stupnici, která vede po obvodu číselníku. Vteřinová ručka běžného času pak běží v jenom ze subčíselníku.

Telemetrická stupnice je pevná, neotočná a nachází se uvnitř číselníku. Samotná stupnice má lineární číslování a pracuje se škálou od 1 do 20, jednotky jsou nejčastěji udávány v kilometrech.

Telemetrická stupnice je dnes považována za lehce archaický rys hodinek, který v moderním světě nemá valného uplatnění, a proto je hodinek s telemetrickou stupnicí jako šafránu. Když se ale nějaký kousek najde, jedná se spíše o luxusnější "highendovou" záležitost, která zpravidla sází na retro vzhled a určitou designérskou nostalgii. Dá se tedy říci, že ve 21. století plní telemetrická stupnice spíše funkci estetickou než jakoukoliv jinou. Nutno však uznat, že na hodinkách vypadá skvěle.

Návod k použití

Jak tady již zaznělo, pomocí hodinek s telemetrickou stupnicí dokážeme zjistit vzdálenost objektu či jevu, který je současně vidět i slyšet. Princip je založen na rychlosti zvuku, který je (za standardního atmosférického tlaku a při teplotě kolem 20 °C) 343 m/s. Což znamená, že na stupnici ukáže ručka 1 kilometr zhruba za 3 vteřiny.

Bouřka

Jako nejčastější příklad použití se uvádí měření vzdálenosti bouřky. Představme si modelovou situaci: Jste na procházce, je parný a dusný den a k autu to máte ještě docela kus. A co se nestane, začne se pořádně blýskat a hřmít... To tak scházelo. Jak daleko od vás bouřka asi je? Tak přesně na to existuje jednoduchý fígl (tedy samozřejmě za předpokladu, že máte hodinky s telemetrickou stupnicí).

Ve chvíli, kdy uvidíte blesk, stiskněte tlačítko pro spuštění stopek. Stopky zastavte až poté, co uslyšíte dunění hromu. Ručka stopek bude na telemetrické stupnici mířit na číslo označující vzdálenost bouřky od místa, kde nyní stojíte. Tím současně zjistíte, jak rychle budete muset pelášit k autu.

Upřímně, tento trik funguje i bez hodinek s telemetrickou stupnicí. Od zablesknutí stačí pouze začít odpočet ve vaší hlavě, který utnete při následném zahřmění. Pak už jen musíte vědět, že (zhruba) každé 3 vteřiny se rovnají jednomu kilometru vzdálenosti. S telemetrickou stupnicí je však měření daleko pohodlnější a přesnější.

Vojenství

Proto, že dnes pro telemetrickou stupnici jiné praktické uplatnění spíše nenajdeme, ukážeme si způsoby, jak telemetr využívali vojáci a členové námořního dělostřelectva.

Vezměme si tento příklad: Je noc, viditelnost je prakticky nulová a na moři se k sobě přibližují dvě nepřátelské lodě. Dělo první lodi vystřelí téměř naslepo a nezasáhne. Posádka druhé lodi však ve chvíli, kdy uvidí záblesk z nepřátelského děla, začne odpočet, který zastaví po tom, co reálně zvuk děla uslyší. Takto posádka dokáže určit vzdálenost nepřátelské lodi, která po nich vystřelila, seřídí dle toho vlastní děla a získá tím mnohem lepší šanci na zásah.

Stejně tak se dala telemetrická stupnice využít při pozemních výzvědných akcích, kdy byl telemetr používán k určení přesné polohy nepřátelské základny. Princip je stejný: voják, který se připlížil do bezpečné vzdálenosti od nepřátelské základny, zpozoruje výstřel (například) protiletadlové rakety. Díky světelnému a zvukovému efektu pak může voják s telemetrem zjistit přesnou vzdálenost základny od místa, kde se zrovna nachází on sám, a předat tuto informaci vlastní základně, která tak lépe zaměří zbraně.

Jak telemetrickou stupnici využije běžný moderní člověk?

Když se zamyslíme nad nějakým současnějším a mírumilovnějším použitím telemetrické stupnice, musíme zapátrat po objektu či jevu, který je daleko od nás, a který je zároveň vidět i slyšet. Jako příklad se nabízí třeba ohňostroj. Koukáte z okna na krásnou světelnou (i když trochu hlučnou) show a přemýšlíte, jak daleko od vás se odehrává?

Pomocí hodinek s telemetrickou stupnicí jednoduše zjistíte, že zdroj ohňostroje je pravděpodobně náměstí, o kterém víte, že je od vás vzdálené 5 kilometrů – což je hodnota, na kterou ukázala ručka na telemetrické stupnici.

Napadá vás jiný příklad moderního využití telemetrické stupnice? Neváhejte se o něj podělit v komentářích.