Telefon 800 365 365 (volejte zdarma, Po-Pá 8-20h, So-Ne 10-18h)

VŠE NA TÉMA: Lunety a stupnice – Pulsometr

Agáta Vřeská | 1.10.2024 | 8 MIN

Hodinky pro lékaře, pulsometry či obecně hodinky s pulsometrickou stupnicí. Dokážou díky jednoduchému, ale důmyslnému systému určit tepovou frekvenci za minutu. Jak fungují? Kdy vznikly a kdo je vynalezl? Pojďme to prozkoumat.

Články o lunetách a stupnicích:

Dnes je měření tepovky běžnou součástí snad každých chytrých hodinek. Je jedno, zda používáte Apply, Garminy nebo jen chytrý náramek; sledování tepové frekvence se stalo součástí monitoringu zdraví.

13.9.2024 - Dominik Hok
5 způsobů, jak vám chytré hodinky mohou vylepšit zdraví

Ale není to moderní vychytávka, jak by se mohlo zdát. První hodinky za účelem měření tepové frekvence vznikly už na přelomu 17. a 18. století. A ve své době nebylo významného hodinářského jména, které by hodinky s touto komplikací nemělo ve své nabídce.

V posledních letech se začaly čím dál častěji znovu objevovat, přestože k původnímu účelu už je nejspíš nikdo nepoužívá. Jaký je důvod? K tomu se dostaneme. Ale nejdřív to nejdůležitější: jak vlastně fungují.

Prim Jan Janský Pulsometer Chronograph, Zdroj: prim-hodinky.cz

Jak fungují hodinky s pulsometrickou stupnicí?

Hodinky s pulsometrickou stupnicí jsou určeny k měření tepové frekvence za minutu. Všimněte si, že obvykle je na pulsometrických hodinkách stupnice a informace, pro kolik pulsů je stupnice kalibrována, nejčastěji 15 nebo 30 pulsů, ale může to být třeba 10 nebo 60. Stupnice bývá někdy na lunetě, někdy okolo číselníku. A dále mají hodinky obvykle mechanismus stopek.

19.7.2024 - Jakub Pitucha
Mechanika „stopek“ – Fungování chronografu pro pokročilé

Princip je velmi jednoduchý. Jakmile chcete zahájit měření, spustíte stopky. Centrální sekundová ručka se rozběhne po pulsometrické stupnici. Napočítáte daný počet pulsů (například 15) a stopky zastavíte. Číslo na stupnici, na kterém se ručka zastavila, udává tepovou frekvenci za minutu. Pokud je stupnice nastavená pro 30 pulsů, počítáte 30 tepů než stopky zastavíte. Opět získáváte na pulsometrické stupnici tepovou frekvenci za minutu.

Červeně je označena pulsometrická stupnice. Často měly hodinky i druhou stupnici, např. tachymetrickou, nebo jako tady respirační. Model je inspirován předlohou ze 60. let.

Stupnice nejčastěji začínají na hodnotě 200 či 240 a mají snižující se hodnotu, nejčastěji ke 40 či 35. Jen pro připomenutí, běžná tepová frekvence by se měla pohybovat kolem 60–80 tepů za minutu v závislosti na pohlaví, věku atd.

Telemetrická a pulsometrická stupnice na hodinkách Patek Philippe.

Ano, máte pravdu, pokud teď přemýšlíte nad tím, že teoreticky k tomu nepotřebujete ani stopky. Stačí počkat, až běžná sekundová ručka hlavního času dojde na výchozí pozici – tedy začátek pulsometrické stupnice, obvykle na 12. hodině – a začít měřit stanovený počet srdečních pulsů.

A ano, máte pravdu i pokud jste dospěli k přesvědčení, že ke stanovení srdeční frekvence nepotřebujete ani stopky, ale ani pulsometrickou stupnici. Stačí měřit počet pulsů po dobu 15 sekund a pak číslo vynásobit 4 a získáte srdeční frekvenci za minutu, nebo měřit 30 sekund a vynásobit to dvěma. Takže například, pokud za 15 sekund naměřím 17 tepů, moje tepová frekvence je 68 tepů za minutu. Stejně tak, pokud naměřím 34 tepů za 30 sekund. A nebo můžete měřit jednoduše celou minutu.

Omega Speedmaster, reedice modelu 2998 z roku 1959.

Podrobeny této chladné logické úvaze, chronografy s pulsometrickou stupnicí se zdají zcela zbytečné. Ale až se podíváte na jejich příběh, uvědomíte si, že nešlo pouze o zjednodušení a často významné zrychlení při měření této životní funkce.

A víte co? Pojďme na ten příběh rovnou.

Historie pulsometrů

Historie studia lidského pulsu je skutečně stará. Existují záznamy už ze starověku. Někteří zmiňují mytického čínského Žlutého císaře, který údajně vládl před více než pěti tisíci lety. Jiné zdroje se odkazují na řeckého lékaře Hérofilose (335 př. n. l.), který byl svým studiem pulsu proslulý.

K měření tepu se nejprve používaly vodní hodiny. Využíval je jak Hérofilos, Galén, tak dokonce o stovky let později Kepler, který vytvořil srovnávací tabulku srdeční frekvence a určil “normální” tepovou frekvenci.

The Lovesick Maiden, John Steen, cca 1660.

Kromě Keplera do našeho příběhu překvapivě vstupuje další významná postava renesančního vědce a umělce – Galilea.

Galileo na to šel ale jinak a především za jiným účelem. Nehledal přístroj, který by mu umožnil přesně stanovit tepovou frekvenci, ale potřeboval přístroj na přesné měření svých experimentů.

Objevil zákon kyvadla a na základě něj sestavil přístroj, který byl regulován podle frekvence jeho srdečních tepů, a šlo o vůbec jeden z prvních, který měřil časový úsek kratší než minuta.

Významně jej pak zdokonalil jeho přítel, lékař Santorio Santorio, a tentokrát už za účelem měření pulsu. Dnes se mu říká pulsilogium.

Pulsilogium. Sanctorius použil fyziku kyvadla k určení tepové frekvence. Zdroj: https://hekint.org/

A tady už se blížíme k našemu hlavnímu hrdinovi, Siru Johnu Floyerovi a prvním přenosným hodinkám se systémem měření pulsu.

První pulsometrické hodinky Sira Floyera

Za vynálezce prvních pulsometrických hodinek je považován Sir John Floyer (1649–1734), anglický lékař, který si uvědomoval významnou roli tepové frekvence u svých pacientů. Jenže k měření se stále používaly kyvadlové hodiny a ty nebyly zrovna… nejkompaktnější.

Sir John Floyer, Zdroj: Wikimedia Commons

A tak to vlastně celé začalo. Pulsometrické hodinky byly zrozeny z vědecké touhy, potřeby, nutnosti.

Důležité je si také uvědomit, že v 17. století ještě rozhodně nebylo zvykem, aby hodinky měly sekundovou ručku. A to je ta zásadní myšlenka. Sir Floyer snil o přenosných, v té době samozřejmě kapesních, hodinkách, které by měly sekundovou ručku a mechanismus stopování.

"Po mnoho let jsem zkoušel měřit pulsy pomocí minutových ruček běžných hodinek a kyvadlových hodin. Po nějakém čase jsem objevil běžnou námořní přesýpací minutu, kterou jsem používal při svých pokusech v ledové koupeli, ale nebyla přenosná. Proto jsem nechal vyrobit hodinky na měření pulsu, které běžely 60 sekund a byly umístěny do krabičky, aby se lépe přenášely." Sir John Floyer, 1707

Oslovil Samuela Watsona, významného hodináře té doby, který mimochodem jako první vyrobil 5minutový opakovač, ale také orloj pro Karla II. a pracoval i pro Isacca Newtona. Watson podle požadavků Floyera sestrojil v roce 1695 pulsní hodinky, které měly páčku pro zastavení centrální sekundové ručky. Byly nejen předchůdcem pozdějších pulsometrických hodinek, ale také stopek!

Floyerův návrh designu pulzních hodinek.

Byly přenosné a měřily po dobu právě 60 sekund. Floyer tak získal nástroj pro své měření, který si mohl vzít s sebou ke svým pacientům.

Exemplář pulzních hodinek sestrojených Watsonem.

Publikoval o tom v roce 1707 dokonce rozsáhlou knihu věnovanou královně Anně. Kniha byla skutečně dlouhá (466 stran) a měla i dlouhý název: The Physician’s Pulse-watch; or an Essay to explain the old Art of Feeling for the Pulse and to Improve it by the Help of a Pulse-watch. O tři roky později vyšel druhý díl, který měl dokonce 501 stran.

Sir John ve své publikaci popsal podrobně fungování svého přístroje, ale také uvedl mnoho záznamů svých pacientů. Díky širokému vzorku měření dospěl k zajímavým názorům, že tep neovlivňuje jen věk pacientů, ale také strava, vášně a konstituce (jak to sám Floyer popsal).

Rozhodně tím ovlivnil svět lékařství, ale nás zajímají ty hodinky. Dnes by se jeho vynález rozšířil světem rychlostí internetu, ale v té době? Trvalo ve skutečnosti desítky let, než se hodinky s pulsometrem dostaly mezi zdravotní pracovníky.

Kapesní hodinky Patek Philippe z 19. století. Zdroj: https://loupethis.com/

Floyerovy hodinky byly sice významným milníkem, ale nebyly ještě tak přesné a další vývoj byl poměrně pomalý.

Významný objev, který ovlivnil i naše pulsometry, byly velmi přesné kapesní chronografy, které se připisují Luisi Moinetovi z roku 1816.

29.7.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu

Za první chronografy s pulsometrickou stupnicí jsou považovány Breguetovy kapesní hodinky z roku 1880. Později mnoho dalších značek přicházelo s modely s pulsometrickou stupnicí, až se začátkem 20. století dostaly i na náramkové hodinky.

Lékařské hodinky

O hodinkách s pulsometrickou stupnicí se často mluví jako o lékařských hodinkách. Je ale zajímavé, že na začátku 20. století používalo mnoho lékařů hodinky bez stupnice, zato s výrazným ukazatelem sekund. Mezi takové hodinky patřily Rolex Prince, Gruen Techni-Quadron Jump Hour či Alpina-Gruen Tecno. Všechny se strojky 877 od společnosti Aegler, která později dodávala výhradně Rolexu.

Rolex Prince a Alpina-Gruen.

Důvod byl zřejmě především cena, protože hodinky bez stopovacího zařízení byly levnější a prakticky plnily stejný účel. Pulsometrické hodinky měření pouze zrychlovaly a usnadňovaly.

Gruen dokonce vybavil hodinky speciální sponou, aby se daly snadno posunout na ruce a lékaři měli volné ruce.

12.6.2019 - Agáta Vřeská
Alpina – švýcarská sláva, která málem nepřežila

Jak to, že tedy dnes máme pocit, že právě pulsometrické hodinky měly významnou etapu v historii horologie? Možná za to mohou velké značky, jako Patek Philippe, Longines, Omega – ty všechny měly modely s pulsometrickou stupnicí. Dokonce i Rolex Daytona 6239.

Rolex 6239 Daytona 'The Doctor', cca 1967. Zdroj: https://www.sothebys.com/

Dnes jsou tyto modely vyhledávány sběrateli a oceňovány pro svou historickou unikátnost. A to jim dodává onu auru významnosti. Protože významné skutečně byly.

Mido Multi-Centerchrono Medical, cca 1950, Zdroj: https://www.analogshift.com/

Mnohé značky se k tomuto historickému období vrací a ve své nabídce mají modely s touto krásnou komplikací. I když dnes je technologie překonána (například první sporttester s měřením tepové frekvence měla značka Polar, blíže o tom psal kolega v článku Příběhu značky Polar), hodinky s pulsometrickou stupnicí jsou vyhledávanou estetickou záležitostí.

Krásný monopusher od Longines z roku 2018 inspirovaný 20. léty minulého století.

Přináší příjemnou vintage atmosféru a často i kus hodinářského umění, zvlášť, když jde o spojení mechanických stopek s pulsometrem.

Omega Chronoscope Co‑Axial Master Chronometer Chronograph.

Ale také nás nutí k zamyšlení se nad spojením vědy a horologie a touze posouvat možnosti k dosažení našich snů. Ať už chcete přesně stopovat závod díky tachymetru, zjistit vzdálenost nepřátelského dělostřelectva pomocí telemetru, zjistit tepovou frekvenci svého pacienta pomocí hodinek s pulsometrickou stupnicí… Nebo všechno najednou.