Pánské klasickéPánské
Dámské klasickéDámské
Chytré hodinkyChytré
Značky
Ostatní
Tagy: O značce | Casio | Klasické
Vojtěch Pospíšil | 24.4.2018 | 4 MIN
V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.
Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.
„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.
Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.
Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.
Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.
Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.
První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.
Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.
Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.
V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.
Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.
Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...
Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.