Existenciální otázka: Mechanika, nebo Quartz?

Tagy: Průvodce výběrem | Klasické

Bohumil Vopršal | 3.2.2020 | 4 MIN | 2x komentář

Lidstvo si odjakživa klade otázky, na které nelze odpovědět (nebo je to přinejmenším hodně těžké): Existuje Bůh? Kdo jsme? Odkud a kam jdeme? Jak dlouho trvá věčnost? Je lepší si koupit mechanické, nebo krystalem křemíku řízené hodinky (quartz)? (A dají se na věčnosti vůbec sehnat náhradní baterky?)

Odpověď na předposlední z těchto existenciálních otázek je zdánlivě jednoduchá: Kuchtíš doma? Myješ si auto sám? Když se ti rozklíží dřevěná židle, umíš ji opravit? Kup si mechaniky! Ohříváš si kupované jídlo v mikrovlnce? Musí ti v automyčce často ukazovat směr, kudy do ní (a kudy potom vyjet)? Máš doma židle z plastu/kovu/polymeru? Kup si „kvartzky“! Tak to ale nefunguje. Zkusme si místo toho představit nejčastější důvody pro koupi nových hodinek:

1. K hodinkám nemám vztah, ale potřebuji je pro okamžité odečítání/měření času.

Kupte, co vám do oka padne, pokud to nebude na tržišti. I ty nejlacinější hodinky od oficiálních prodejců disponují ze zákona zárukou. Bude to nejspíš quartz, ale slušně udělaný. Možná zvažte, zda si něco málo nepřiplatit např. za chronograf (stopky), za automatické rádiové nastavování přesného času, solární napájení či desetiletou baterii atp. Hodí se i voděodolnost alespoň 50 m, která umožňuje pohodlné sprchování či mytí rukou. Nosit quartzky – a ke všemu třeba „digitálky“ – není žádné společenské stigma. Spíš to svědčí o naslouchání vlastnímu rozumu a praktičnosti.

Někdy prostě stačí, když vám hodinky padnou do oka (na fotce Festina)

Někdy prostě stačí, když vám hodinky padnou do oka (na fotce Festina Chrono Bike)

2. K hodinkám nemám vztah, ale cítím, že člověk v mém postavení by nějaké slušné hodinky mít měl.

Byť puzeni, odoláte s úsměvem: Vždyť ani nedávno zesnulý francouzský exprezident Francois Miterrand hodinky nenosil, protože prý nesnášel diktát času! Anebo mu podlehnete. V závislosti  na výši postavení si vyberte jakékoli hodinky, které se vám budou líbit, budete přesvědčeni, že se k vašemu účelu hodí, a nebudou se vám zdát přemrštěně drahé (typ strojku není důležitý). V závislosti na společenském žebříčku dbejte spíše na kvalitu oděvu; nošení obleků od „profláklé“ konfekční značky bude jistě větším faux-pas, než spíše úsměvný chaos ve výběru, či dokonce absence hodinek.

Někdy si vhodné hodinky vyžádá spíše postavení, než neutuchající láska k hodinkám (na fotce Tissot La Locle)

Někdy si vhodné hodinky vyžádá spíše postavení, než neutuchající láska k hodinkám (na fotce Tissot Le Locle)

Na druhou stranu ruský prezident Vladimír Putin k obleku nosí mj. klasické pilotní hodinky IWC a nepůsobí to nijak nespolečensky.

3. K hodinkám mám vztah a nové vybírám prostě proto, že je chci/potřebuji.

Mít rád hodinky a nemít jasno o jejich pohonu, to je pro chronofila peklo na Zemi! Jde o častou komplikaci nemoci, zvané „chronobundus“. V mém portfoliu například quartzky (s ručkami i bez) nad mechanikami vedou. Jak tedy odpovědět na otázku v titulku tohoto článku?

Pochopitelně, že univerzální rozhřešení neexistuje. Obecně snad lze konstatovat, že váhavci, kteří si chtějí koupit model značek z vyšších pater hodinařiny, by měli spíš sáhnout po mechanické variantě, pokud nejsou smířeni s tím, že „křemíková“ alternativa bude (zpravidla) ztrácet na hodnotě násobně rychleji. („Zpravidla“ znamená, že některé quartzové modely se ve výrobě udrží jen krátce a po nějakých deseti- dvaceti- třiceti- letech po nich sběratelé budou šílet. Ale jak to odhadnout, že?)

A někdy jdete pro nové hodinky prostě proto, že je musíte mít... (na fotce Seiko Presage)

A někdy jdete pro nové hodinky prostě proto, že je musíte mít... (na fotce Seiko Presage)

Stejně obecně lze říci, že majitelé mechanických hodinek zvučných jmen za jejich velký servis párkrát za život „vypláznou“ přibližně tolik, za kolik by si pravověrný „megahertzař“ pokaždé pořídil další slušně vybavený křemíkový model.

Pro váhavce z řad běžných uživatelů, kteří nemíří až tak vysoko, ale hodinky jim nejsou lhostejné, lze uvést ještě pár obecných tipů (u kterých ovšem hrozí, že namísto odpovědí přinesou další otázky):

  • vteřinovka u mechanik obíhá krásně plynule
  • servis běžných mechanických strojků zvládne kde kdo
  • vteřinovka u většiny quartzek krásně odděluje vteřiny; jiné naopak plynulost umí napodobit
  • baterku vymění kde kdo
  • mechanické hodinky „mají duši“
  • quartzové strojky jsou mnohonásobně přesnější a rádiově řízené modely ukazují čas nejpřesněji; blíží se jim např. strojky Precidrive od Certiny či jejich obdoba např. v Tissotech, které se i bez rádiového signálu rozejdou nejvýš o pár vteřin za rok
  • mechanické hodinky jsou „věčné“ (je ale potřeba servis, někdy drahý)
  • servis mechanik nutně nemusí stát „ranec“; běžné i zvučné značky často mívají uvnitř standardní či modifikované strojky od externích dodavatelů (ETA, Sellita), kterým „poslepu“ vrátí kondici i mistr hodinář na malém městě
  • nostalgická hodnota také hraje roli; staré mechanické hodinky Poljot po tátovi, které měl na ruce, když si bral maminku, mám rád hodně. Před víc než půl stoletím za ně prý utratil svou první výplatu: asi 800 korun

Pokud jsme otázkou začali, zkusme jí i skončit: Hledat definitivní, všemi přijímanou odpověď na dilema „Mechanika, nebo Quartz?“, je stejně pošetilé, jako ptát se: „Je lepší guláš, nebo pizza?“ Každému prostě chutná něco jiného. Nebo má rád obojí.

Odpověď na otázku Mechanika, nebo quartz? neexistuje. Každý musí hledat to, co sedme jemu

Odpověď na otázku Mechanika, nebo quartz? neexistuje. Každý musí hledat to, co mu sedne (na fotce Certina DS Podium)

Líbil se vám článek?

Každou středu vám e-mailem zasíláme přehled nových článků a soutěží.

Komentáře

Wunderpepipřed 1747 dny, reagovat
Článek jako skvělé vodítko pro nerozhodné. Za sebe si dovolím srovnat oba typy hodinek s psacím perem. Quartz je jako kuličkové pero, které je dokonalým praktickým pomocníkem, na kterého se lze téměř vždy spolehnout. Má krásný design, ale upřímně, neurazí ani neosloví a mají ho zkrátka všichni, od školáka po lékaře. Takové mechaniky jsou jako klasické luxusní plnící pero: okamžitě vzbudí pozornost, zvlášť jsou-li vybaveny průhledným dýnkem, či dokonce open heart ciferníkem, člověku se tají dech nad dokonalostí lidské práce, stejně jako hračka na parní pohon. Magicky působí i chvíle, kdy si člověk sundá luxusní hodinky z ruky a začne je rituálně natahovat korunkou. Majitel mechanik má punc fajnšmekra. Ovšem krása za cenu péče a stálého dohledu.
Bohumil Vopršalpřed 1717 dny, reagovat
Wunderpepi, tohle přirovnání propisky k inkoustovému peru mě při psaní nenapadlo! Ale v konečném důsledku "sedí, jak prdýlka na hrníček"! A ono ani to kuličkové pero nemá nezajímavé dějiny: Stačí si jeho historii vygooglit! Titulek z Reflexu hovoří za vše: Fascinující příběh kuličkového pera. Vynálezcem propisky je maďarský Žid, který utekl před Hitlerem!