Dva roky se Seiko želvami - Seiko Prospex Sea SRPA21K1 PADI

Tagy: Recenze | Seiko | Pánské | Klasické | Potápěčské

Vojtěch Pospíšil | 26.6.2018 | 6 MIN

Potápěčský model Seiko "Turtle", tedy Želvy, se ihned po uvedení jeho moderní reedice stal velmi oblíbeným. Proč tomu tak je? Vysvětlení nabízí osobní příběh po takřka dvou letech používání těchto hodinek.

Jako fanoušek a sběratel hodinek Seiko jsem během let samozřejmě vystřídal vícero potápěčských modelů. Vždycky jsem chtěl mít jeden model z nižší cenové hladiny, který by mi kromě běžného nošení sloužil jako hodinky na dovolenou, ať už k moři či jinam, a na použití v náročnějších situacích, kam si člověk nechce brát dražší kousky ze sbírky. Jinak řečeno, chtěl jsem hodinky, u kterých nebudu řešit každý škrábanec a ťukanec.

Pochopitelně se na toto využití přímo nabízel kultovní model SKX007. Vyzkoušel jsem ho snad třikrát, ale hodinky vždy šly po nějaké době pryč. Nenechte se zmýlit, chovám k němu velkou úctu - je totiž úžasné, kolik výkonu nabízí za tak málo peněz. Ale prostě mi nějak neseděly.

Seiko SKX007K2

Dál už to bylo trochu komplikovanější, protože jsem si vnitřně stanovil limit zhruba 15 tisíc korun, takže dražší modely z řady Prospex nepřicházely v úvahu. Seiko Sumo určené pro japonský trh by se do limitu sice vešly, ale u nich jsem se zařadil do skupiny lidí, jejichž oku baculaté pouzdro tohoto modelu prostě nelahodí. Nepřemýšlel jsem ani o vintage modelech, kde by bylo vzhledem k bohaté potápěčské historii Seika z čeho vybírat, jelikož jsem nechtěl ničit staré hodinky, za nimiž se skrývá nějaký příběh.

Moje srdce proto zaplesalo, když Seiko oznámilo, že oživí ikonické Želvy ze 70. a 80. let minulého století. Vždycky se mi tento model líbil, ale ačkoliv je stále ještě poměrně dostupný, tak jsem o jeho pořízení z výše uvedených důvodů neuvažoval. A na sbírku vintage hodinek, která většinu času jen leží v boxu, jsem ještě nedozrál. Bez většího přemýšlení jsem si vybral černý model SRP777 - černá je prostě nejuniverzálnější.

Hodinky Seiko Prospex Sea Automatic Diver´s SRP777K1

Jenže jakmile se objevila speciální verze SRPA21K1 PADI (Asociace profesionálních potápěčských instruktorů, s níž má Seiko uzavřenu dohodu spolupráci a k této příležitosti vydává speciální edice hodinek), měl jsem jasno, že to bude právě ona. Snad poprvé mi totiž opravdu sedla populární kombinace červené a modré, tj. "pepsi".

Hodinky Seiko Prospex Sea SRPA21K1 PADI Special Edition "pepsi želvy"

Po oznámení novinky chvíli trvalo, než se hodinky dostaly do prodeje, ale v létě 2016 jsem se dočkal. Hned od začátku jsem se s nimi nemazlil, ostatně po pár dnech se mnou jely na dovolenou do Itálie. Z ruky jsem je skoro nesundal, takže byly i v moři, ale tady nebudu nic nafukovat - nepotápím se, maximem je šnorchlování, takže posoudit kvalitu vodotěsnosti nad rámec běžného používání opravdu nemůžu. Na druhou stranu, profíci při potápění používají spíše elektroniku, takže jde stejně jen o image.

Seiko Prospex Sea SRPA21K1 PADI pod vodou

Zaměřím se tedy na to, jak hodinky po dvou letech používání vypadají, co se mi na nich líbí a co by naopak šlo vylepšit. Za prvé je potřeba říct, že zmíněnou image mají PADI želvy skvělou. Pepsi kombinace byla vždycky frajerská a tady se moc povedla. Stačí si vedle sebe položit standardní pepsi želvy SRP779 a PADI edici. Rozdíl je znatelný. Jasně, barvičky u PADI můžou být pro někoho moc křiklavé a sáhne radši po běžné pepsi verzi, nicméně pro mě je to jasný vítěz.

Seiko SRP779 vs Seiko SRPA21 PADI

Výborný je chod lunety. Příjemně cvaká a nejde ani příliš ztuha, ani příliš zlehka. V ruce jsem měl mnoho hodinek s otočnou lunetou a Seiko tady opravdu zabodovalo. Mnohem dražší konkurence může jen blednout závistí. Stejně tak se nevyskytly potíže s ovládáním korunky. I jako nadšenec do značky bez problému přiznám, že dříve se tohle u Seika u levnějších modelů občas objevilo - korunka se trochu viklala, nešla pohodlně zašroubovat apod. V ruce jsem měl kromě těch svých vícero želv a na problémy jsem tentokrát nenarazil.

Zastavit se musím u sklíčka, kterým je hardlex, jak už to tak u Seika bývá. Znám dost lidí, kteří si po nákupu Seika s hardlexem okamžitě kupují safírové skličko (vzhledem k obrovské popularitě Seika je tato možnost dostupná u mnoha modelů a prodejců těchto aftermarket dílů je vícero), nicméně já jsem s hardlexem nikdy problém neměl. V čitelnosti mě neomezuje a poškození na něm taktéž nepozoruji. Z těch dvou let jsem hodinky nosil zhruba půlku času, přičemž na střídání mám vždy minimálně další čtyři kousky, ale želvy mám tak rád, že mi často ulpěly na zápěstí na delší dobu a nechaly v boxu čekat i mnohem dražší hodinky. Častokrát jsem s nimi někde bouchnul tak silně, až jsem si říkal, že z toho bude problém, ale sklíčko drží a ani při bližším pozorování na něm nenacházím žádný škrábanec. Výborně je na tom i luneta, která taky dostává pořádně zabrat. Pod lupou na ní sice lze objevit pár teček, ale není to nic hrozného. Vzhledem k tomu, že PADI želv se nebudu nikdy zbavovat, se těším na to, jak se mnou luneta bude stárnout. Vždycky se mi líbí, když narazím na někoho, kdo má hodinky od Seika třeba 30 let, a především na lunetě je ten věk poznat, ať už vyšisováním nebo ťukanci. Jasně, asi si jednu fungl novou pořídím do zásoby, ale rozhodně se nebudu stresovat z každého nového škrábance :)

Velmi dobře je na tom z hlediska stavu i pouzdro. Možná mám jen štěstí, ale vrchní broušené plochy, kde je případná náprava do původního stavu nejnáročnější, jsou netknuté. Mimochodem, právě tvar pouzdra udělal tuto řadu tak oblíbenou. Stačí se na hodinky podívat zeshora a okamžitě je jasné, proč se jim říká Želvy. Ve srovnání s historickou předlohou došlo u pouzdra jen k drobným změnám, je to v podstatě jen takový malý facelift. Většinou moc neřeším zkoušení a dokupování dalších řemínků k hodinkám, ale u PADI želv jsem se do toho pustil rád. S gumovým nebo třeba NATO řemínkem totiž krásně vynikne tvar pouzdra a hodinky tak dostávají úplně jiný rozměr. V podstatě by se dalo říct, že člověk má pocit, že má na ruce nové hodinky. Asi nejvíc oblíbený mám červený NATO strap, ale dobře sedí i modrý.

Na červeném NATO strapu

Právě ocelový náramek, na němž jsou hodinky standardně dodávány, by mohl být o něco lepší. Jde mi hlavně o plechovou sponu, na kterou jsme sice u Seika u těchto modelů zvyklí, ale vždycky si říkám, že ten krok navíc v podobě kvalitnější spony by se hodil. Jasně, v dané cenové kategorii to tak Seiko prostě má nastavené, ale třeba se časem dočkáme posunu. Občas také řeším, že želvy by si zasloužily lepší strojek, konkrétně 6R15 místo používaného 4R36. Je to ale spíš jen taková úvaha nad stavbou modelových řad Seika, protože moc dobře vím, že taková změna by hodinky minimálně o pár tisíc prodražila a už by nestály velmi pěkných 11 690 korun, což je vzhledem k tomu, co všechno nabízí, ve srovnání s konkurencí skvělá cena. Já navíc u základních strojků nikterak zásadně neřeším přesnost. U mých želv jsem si nevšiml, že by měly nějakou výraznější odchylku od přesného času. Pozdě jsem kvůli nim nikam nepřišel a ani mi neuletělo letadlo, takže jsem vzhledem k tomu, že hodinek střídám vícero, neměl potřebu hlídat přesnost na sekundy.

Chápu, že želvy nesednou úplně každému. Pouzdro i přes průměr 44,3 milimetru sice sedí na ruce dobře, ale ne každý na to má dostatečně velké zápěstí. Tím ale výmluvy končí a další argument proti želvám už prostě neexistuje :) Takže za mě jednoznačně platí: Želvy do každé rodiny!

P.S.: Pokud by někdo chtěl vstoupit do želvího světa, ale brání mu v tom velikost, tak letos Seiko tento problém vyřešilo uvedením tzv. mini želv. Mají menší průměr, ale tvar pouzdra zůstává zachován.