Chronometry – Co je certifikace COSC a stojí zato si za ni připlatit?

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Eduard Tomas | 28.6.2023 | 10 MIN | 3x komentář

„SUPERLATIVE CHRONOMETER OFFICIALLY CERTIFIED,“ píše na své číselníky samozvaný král hodinářského světa Rolex. Není dne na hodinkových fórech, kdy by se po svých prvních chronometrech někdo nesháněl. Co však tolik opakované, inzerované a zdůrazňované slovo chronometr, jež je často laiky zaměňováno s chronografem, znamená? Kdo za ním stojí? A mělo by vás vůbec zajímat?

Od antických Řeků po strojovou přesnost 21. století

Na úvod si řekněme trochu ze slibovaného soudku lingvistiky. Francouzský výraz chronometre (v angličtině též chronometer) pochází ze staré řečtiny (χρονόμετρον) a původně v překladu znamenal doslova „časomíra“. Později chronometr vyjadřoval konkrétní metriku a certifikaci přesnosti zařízení k měření času, která je od roku 1973 pod záštitou organizace Contrôle officiel suisse des Chronomètres, zkráceně tedy COSC, jejíž název volně převeden do češtiny znamená něco jako „Oficiální švýcarský institut testování chronometrů“.

První certifikát kategorie A pro náramkové hodinky značky Rolex z roku 1914.

Jak jsem však již nastínil, dějiny chronometru jakožto záležitosti mimořádné přesnosti hodinových strojků jsou dalekosáhlejší než poněkud krátká historie společnosti COSC.

Věřilo se, že termín v moderním chápání se nejspíš poprvé objevil v psaní anglického hodináře Jeremyho Thackera, ovšem tato skutečnost byla nedávno zpochybněna nálezem výrazu v díle dalšího Angličana, kněžího, vědce a filosofa Williama Derhama.

Námořní chronometry musely být velmi přesné, aby byla zaručena bezpečnost na moři. Dlouho se věřilo, že malé strojky náramkových hodinek takové přesnosti nedosáhnou. Foto: wikipedia.org

Bez ohledu na přesné detaily vyjadřování dávno zesnulých ostrovních vědců to byl právě Thacker, jenž přišel s tímto pojmenováním pro svou ideu velice přesných hodin ve vakuu na Kardanově závěsu pro námořní navigaci. Funkční lodní chronometr se nicméně podařilo sestrojit až Angličanu Johnu Harrisonovi.

20.11.2019 - Petr Luner
Hamilton Khaki Navy Pioneer – promyšlený kousek inspirovaný námořními chronometry

Na začátku 20. století se začala objevovat potřeba mít přesné hodinky i pro osobní potřebu. Bylo ale těžké určit, které (v té době kapesní) hodinky jdou skutečně přesně. Proto začaly observatoře nabízet certifikace. Hvězdárny se tak staly předchůdci dnešního COSC.

Observatoře mohly stanovovat přesnost hodinek díky přesnému pozorování rotace zemské osy. Zpočátku posílaly hodinářské domy na testování strojky kapesních hodinek, případně se testovaly námořní chronometry. První certifikaci pro strojek náramkových hodinek získala značka Rolex v roce 1910, v roce 1914 dokonce certifikaci "třídy A" – nejvyšší úroveň certifikace té doby.

Později začaly na observatořích probíhat dokonce soutěže přesnosti, jmenovitě v letech 1866 až 1975 ve městě Neuchâtel a mezi lety 1873 a 1967 ještě známěji v Ženevě, ale týkalo se to i mnohých dalších.

Observatoř v Neuchâtel. Foto: wikipedia.org

Po vstupu Seika do soutěží přesnosti začala japonská značka obsazovat jednu přední příčku za druhou. Zvláště s příchodem quartzových hodinek. Nakonec observatoře přestaly testovat hodinky úplně a po obnovení testování (2007) byla nastavena podmínka, že musí být vyrobené v Evropě.

Povšimněte si, že roky konce soutěžení zhruba korelují se začátkem quartzové krize. Při pobřeží Ženevského jezera se mimochodem velmi proslavila značka Omega, jejíž četná vítězství a nové rekordy dodnes připomíná 8 hvězd na dýnkách některých modelů z řady Constellation.

Omega Constellation odkazují na tuto éru rytinou na dýnku.

Paralelně se závody na hvězdárnách (které sloužily spíše pro vytahování se předních výrobců svým nejdokonalejším umem u neprodukčních kousků) jiný institut, respektive skupina – Bureaux officiels de contrôle de la marche des montres, řekněme „Oficiální úřady pro kontrolu chodu hodinek“, též BO – postupně od roku 1877 hromadně testovala časomíry i pro obyčejné smrtelníky.

V letech těsně před vznikem certifikace COSC se měřilo v pěti různých pozicích a nároky na přesnost činily -1/+10 s za den. Roku 1973 nakonec nově vznikající COSC celé BO pohltil. Bylo by ale zavádějící neuvést, že COSC vznikl spojením 5 hodinářských kantonů ve Švýcarsku společně s organizací Federation of the Swiss Watch Industry, doslova „Federace švýcarského hodinářského průmyslu“, a již v momentě založení zahrnoval observatoře a laboratoře s historií sahající hluboko do 19. století.

COSC je nezávislý institut, který byl založen v roce 1973 a v současné době testuje výhradně Swiss Made.

COSC – podmínky testování a co musí strojek splnit

Dobrá, co ale znamenají chronometr a COSC v praxi kromě dlouhých francouzských názvů úřadů? Nejprve si musíme rozdělit hodinky na základní dvě kategorie, a sice ty se strojkem mechanickým a se strojkem quartzovým. Pochopitelně – stará dobrá ozubená kolečka a rubíny nezvládnou konkurovat oscilaci křemičitého krystalu s bateriovým napájením. Dokonce jsou měřeny i některé rozličné ukazatele. Jmenovitě u quartzových strojků vliv vlhkosti a šoku.

Nejprve k natahovacím hodinkám. Někteří již patrně ví, neboť toto číslo bývá často citováno, že základní požadavek COSC na přesnost u mechanického strojku je -4/+6 s denně, z dnešního pohledu nikterak zarážející údaj, přesto úctyhodný.

Avšak to je pouze začátek. Je zde ještě 6 dalších požadavků. Průměrná změna odchylky nepřesáhne 2 s, největší změna pak 5 s. Rozdíl mezi odchylkami v horizontální a vertikální pozici musí být v rozmezí -6/+8 s, největší změna do 10 s. Vliv teplotní změny jen do ±0,6 s. A konečně, odchylka obnovení zůstane mezi ±5 s. Testování trvá 15 dní a jak napovídají údaje výše, celou dobu je sledována teplota a strojek je různě otáčen (3. hodina, 6. h, 9. h, ciferníkem vzhůru, zadní stranou vzhůru).

Testování mechanických strojků probíhá 15 dní, v 5 pozicích a 3 různých teplotách. Splnit musí 7 požadavků, z nichž nejobecnější je, že denní odchylka chodu během prvních 10 dnů nesmí přesáhnout −4/+6 sekund.

U křemíku jsou požadavky náročnější. Fundamentální nárok na přesnost je zde v průměru do ±0,07 s za den při 23 °C, ±0,2 s za 8 °C a tatáž náročnost pro 38 °C. Ano, měří se tak při 3 různých teplotách. Dále se počítá se 4 úrovněmi vlhkosti, jejíž vliv nemá překročit ±0,1 s.

Šok je další novinkou oproti mechanice, zkouška znamená 200 jednotlivých šoků ekvivalentních ke 100 g (tj. 981 m/s²). Jeho efekt se musí vejít do ±0,05 s. Stálost měření do 0,05 s. Maximální odchylka obnovení je oproti hnacímu peru setinová, takže ±0,05 s. Dynamická odchylka totéž. Zde test čítá 13 dní a probíhá pouze v jedné orientaci strojku.

Quartzové strojky jsou testovány 13 dní v 1 poloze, ale kromě odchylky, která nesmí překročit ±0,07 sekund při teplotě 23 stupňů, se testuje vliv vlhkosti či šoku.

Pro lepší orientaci v údajích viz tabulka níže.

V obou případech jsou naměřené hodnoty vztahovány k základnímu času, jenž je stanoven dvěma nezávislými atomovými hodinami synchronizovanými systémem GPS. Z formálního hlediska certifikace COSC u mechanických časomír odpovídá mezinárodní certifikaci ISO 3159.

Pro quartzová zařízení alespoň zatím neexistuje žádný všeobecně uznávaný ekvivalent certifikace ISO. Nicméně samotný COSC na svém webu říká, že má svou vlastní, která je založena na ISO 3159.

Chronometr z pohledu čísel a kdo ho má

Zdaleka nejvíce chronometrů každoročně zaregistruje výrobce z úvodu, Rolex. Je následován dalšími velkými jmény, jako je též již zmíněná Omega, dále Breitling, Tudor a TAG Heuer.

Rolex byl průkopník v přesných náramkových hodinkách. Dodnes má nejvíce COSC certifikací. Foto: timeandtidewatches.com

Ale do top 10 se vešli i jiní (dostupnější) hráči na trhu s hodinkami. Konkrétně mám na mysli 3 – Mido, Ball a Tissot. Chcete-li mechaniku, i za částku okolo 30 000 Kč lze mít například model Mido Multifort Automatic Chronometer, jenž je nabízen ve více různých barevných a ciferníkových konfiguracích a nabídne i datumovku společně s ukazatelem dne v týdnu. Když si vystačíte s quartzovým chronometrem, za méně než polovinu hodinek Mida možná potěší Certina DS-8 Quartz Precidrive COSC Chronometer.

Pravdou však zůstává, že přestože za rok vždy přibývá okolo 1 000 000 nových COSC certifikovaných časomír, zpravidla jde o prestižní titul, který si zaplatí zákazník vyšší kupní cenou a zároveň ty opravdu nejpřesnější hodinky dnes jdou zcela mimo úroveň COSC.

V současné době jsou nejblíže dokonalému měření času z náramkových hodinek v Citizenu se svým kouskem Citizen Eco-Drive Caliber 0100. Jeho přesnost činí ±1 s za celý rok! Pohybujeme se tak v naprosto odlišných cifrách. Dlužno říci, že i cenově, neboť vás tento výdobytek techniky přijde na skoro 17 000 $, v přepočtu asi 370 000 Kč za hodinky s oscilujícím krystalem křemíku a baterií…

22.3.2019 - Radek Vyhlídal
Kalibr 0100: Citizen představil nejpřesnější hodinky na světě

Kromě chronometru branže zná

V dnešní době, kdy postupuje každý den technologie mílovými kroky a dosahujeme čísel před pár dekádami nereálných, je mnoha hodinářským domům COSC „málo“. Existují tedy i další certifikace.

METAS

Asi nejznámějším zástupcem je METAS N001 (označení Master Chronometer) pod záštitou vládní instituce Federal Institute of Metrology, česky „Federální institut metrologie“, METAS. Na rozdíl od COSC se testují strojky přímo ve svých pouzdrech a jsou tu náročnější požadavky, nikoliv ale jen na přesnost, nýbrž i na rezistenci.

Za zmínku stojí hlavně odolnost vůči magnetismu. Pro získání titulu Master Chronometer musí časomíra vydržet pole o síle 1,5 T, tedy 15 000 G. Oproti tomu dle certifikace ISO 764 musí hodinky vydržet, aby byly považovány za antimagnetické, magnetické pole o síle 4 800 A/m, to je pouhých 60 G.

10.6.2021 - Agáta Vřeská
VŠE NA TÉMA: Hodinky a magnetismus – Historie

Japonský přístup

Značky ze země za Orientem z většiny mívají vlastní standard a testovací metriky. Za zmínku zde stojí Grand Seiko, které má nejen vyšší požadavek na přesnost, ale věnuje se i dokonalosti povrchové úpravy ručiček, číselníků, pouzder a dalším aspektům.

Němci a jejich DIN 8319

Téměř zcela opačný přístup zvolili naši sousedé na západ. Ti mají sice své testovací středisko v Sasku na observatoři v Glashütte a svou certifikaci DIN 8319, ta je však totožná s ISO 3159.

Marketingové pozlátko, přežitek, či punc kvality?

Není tajemstvím, že i přes výjimečně vysokou kvalitu, jíž dnes mechanické strojky dosahují, hodinky s nimi běžně neslouží k plnění původně zamýšleného úkolu. A to dokonce i na té nejzákladnější úrovni – měření času. Ani ti nejlepší z nejlepších mistrů hodinářů nemohou konkurovat quartzu a ani ten se nevyrovná době digitální. Nemluvě o všech možných komplikacích, kterými se sice rádi chlubíme (chronograf, ukazatel měsíční fáze, GMT ručička…), avšak praktické využití úrovní zaostává za moderními zařízeními.

19.5.2023 - Agáta Vřeská
Komplikace mechanických hodinek

Tímto vás nechci odradit od koupě nových klasických hodinek, právě naopak. Jsou to zařízení s obrovským dílem krásy vnitřní i vnější, a navíc dnes takovou poetickou vzpomínkou. Jen se nemohu ubránit úvahám, že výrobci pózují více kvůli prestiži a možnosti se chlubit ciframi, než aby se hnali kupředu „za lepším“.

Na druhou stranu je správné podotknout, že dobrá propagace výrobku a jeho prestiž se nemusí vylučovat s kvalitou. Klasickou časomíru bych zde přirovnal k starému akustickému klavíru. Technicky vzato v porovnání s klávesami akustika neumí ani zdaleka tolik barev tónu, je drahá, dosti prostorově náročná, zkrátka po formální stránce horší produkt. Ovšem nemusím vás snad ani nechat hádat, jaký nástroj mají v Síni Dvořákově, Royal Albert Hall či Elbphilharmonie.

Tudíž abych opravdu odpověděl na otázku a nechodil jen kolem horké kaše. Marketing ano, pozlátko nikoliv. Možná přežitek, přesto punc kvality. Stejně jako Steinway Model D nepořizujeme pro jeho dostupnost a praktičnost, chronometry oceňujeme tak trochu i jako umění. Jsou, řekněme, naprosto precizně technicky zpracovanou zastaralou technologií, podobně jako olejomalba z ateliéru velkého umělce.

COSC dnes a zítra

Zesnulý emeritní (tehdy úřadující) ředitel společnosti COSC Pierre-Yves Soguel řekl krátce před svým koncem jako lídr COSC reportéru Joëlu Jidetovi, že pouze okolo 5 % hodinek s mechanickým strojkem a 0,2 % s quartzovým vyrobených ve Švýcarsku získává ročně certifikaci COSC. Osobně nevidím do budoucna větší změny.

Chronometr je vážený titul, o nějž výrobci stále stojí. Navíc přežil i quartzovou krizi, asi největší otřes světem hodinek v dějinách vůbec, dokonce ve své současné podobě vznikl za ní. Nicméně je nepochybně relevantní zamýšlet se nad jeho podobou, třeba mimo jiné co se týče otázky testování rezistence vůči magnetismu apod. COSC je zlatým standardem kvality v hodinařině, avšak naše preference i potřeby se mění, což by mělo být reflektováno. A nám nezbývá než čekat a sledovat, jak se s tím COSC popere.