Casio G-Shock GST-B100 recenze – Aneb jak jsem vstoupil do světa G-Shocků

Na úvod by se slušelo představit vám kolekci G-Steel. Hned na začátku mého hledání mě překvapilo, že jsem ani v oficiálních vodách nenašel nic o historických detailech této kolekce. Po chvíli marného hledání a zadávání různých hesel do Googlu jsem se rozhodl zvolit jinou taktiku a dohledat vůbec první G-Steely, které se na internetu objevily.

Podle toho mála informací, které se na internetu nacházejí, se první G-Steely objevily až v druhé polovině roku 2015, a jednalo se o modely s novým označením GST-S100 / GST-S110. Právě díky specifickému kódu GST (tedy složenině G-Steel) bezpečně poznáte, že máte co dočinění s G-Shocky, které jsou "políbené ocelí".

Proč ale vůbec kolekce G-Steelů vznikla? Odpověď je prostá. Do představení prvních G-Steelů měli fanoušci na výběr ze sice levných a odolných G-Shocků, ale tvořila je pouze pryskyřice. (Dnes už sice najdeme i výjimky, pryskyřice je ale stále tím hlavním prvkem). Pokud chtěli sáhnout po reprezentativnějších modelech, museli sáhnout také hlouběji do kapsy a vybrat si z luxusnějších řad MT-G či MR-G, které svou cenovkou nejsou dostupné pro tak širokou sortu lidí.

A jelikož se v Casiu rozhodli vyslyšet volání fanoušků po cenově dostupnějších kovových G-Shocích, zrodil se G-Steel, tedy něco mezi klasickými G-Shocky a luxusnějšími MT-G. Tedy extrémně odolné hodinky, které mohou doplnit váš ležérnější byznys outfit.

Abych ale někoho neuvedl v omyl, ani v kolekci G-Steel nejsou čistě ocelové hodinky, jde o kombinaci pryskyřicového pouzdra s ocelí. S touto řadou tak byla představena tzv. layer guard structure, díky které mohly tyhle ocelovky vzniknout. Jedná se o konstrukci, která umožnila spojení pryskyřicového základu pouzdra s ocelovými prvky. Pryskyřicové pouzdro je tak uzavřeno v jakémsi "ocelovém sendviči", podobně jako modely z řady MT-G. Na rozdíl od nich ale G-Steely nemají řemínek uchycen přímo v ocelové konstrukci, nýbrž v té pryskyřicové.

Odnímatelná luneta ovšem není přímou součástí pouzdra. Pod ní je ještě ukryt pryskyřicový kroužek, který má za úkol absorbovat případné nárazy. Díky tomu není nutné, aby byla vždy jen ocelová. Za těch 5 (plus nějaké drobné) let, co je G-Steel součástí našich životů, vznikly modely nejen s ocelovou lunetou, ale také s pryskyřicovou či karbonovou. Ty už ale dle mého názoru nepůsobí tak elegantně.

První dojmy

Pojďme se už ale konečně blíže podívat na našeho dnešního hlavního hrdinu – model GST-B100D. Těm znalejším z vás je už podle kódu jasné, že se na mé ruce nachází model, který je doprovázen kovovým náramkem. To poznáte jednoduše tak, že součástí kódu je písmeno "D". Dalším vodítkem ukrytém v kódu je bonus ve formě písmene "B", a tím je Bluetooth. Ale o tom až trošku později.

Verzi s kovovým náramkem jsem pro testování vybral záměrně. Ačkoliv je má ruka jako párátko, je pokryta vcelku hustým porostem, který si často s kovovými náramky moc nerozumí a musí se potýkat s nepříjemně bolestivým vytrháváním chlupů. Musím ale říct, že za celou dobu mého testování se mi nestalo, že by mi náramek trhal chlupy a opravdu velice příjemně se nosil.

Už na první pohled mě hodinky zaujaly svými ostře řezanými rysy, které ocelová konstrukce nabízí. Téměř celá ocelová plocha je matně kartáčovaná a díky tomu by se mohly první vlásečnice schovat a nebýt hned tak viditelné.

Co si ale budeme povídat, tohle jsou přece G-Shocky, ne? U nich se tak nějak počítá s hrubým zacházením a podle mě jim ještě více sluší, když na sobě nesou nějaké ty "známky boje". Člověk si je pořizuje právě s tím, aby se o ně nemusel bát. Navíc pokud hodinky nosíme denně, tak s námi "rostou". Kdejaký ten škrábaneček nám pak může časem připomenout právě nějakou příjemnou událost, při které vlastně vznikl.

Kartáčovaná ocel je doplněná i jemnějšími lesklými prvky, které najdeme jednak kolem zapuštěného sklíčka, ale také na bočních hranách pouzdra. V případě verze s kovovým náramkem také i na jednotlivých článcích. Musím říct, že jsem se nejednou přistihl, jak kombinaci leštěné a kartáčované oceli zaujatě obdivuji.

Když jsem se podíval na číselník hodinek, hned na první pohled mě zaujal malý subčíselník na pozici deváté hodiny, který je osazen vrtulkou. Nejdřív jsem přemýšlel k čemu ta vrtulka vlastně slouží. Je to jen designová záležitost? Bude v létě sloužit jako větráček a chladit mi zápěstí? (Teď si samozřejmě dělám legraci.) Nějakou dobu mi trvalo, než jsem vlastně zjistil, k čemu "větráček" slouží a jak se vlastně orientovat v tom, co se vám zrovna snaží říct.

Když jsem odpoutal pozornost od větráčku a zadíval se pozorněji na číselník, uvědomil jsem si, že se mi na hodinkách strašně líbí strukturovaný číselník, který vytváří trojrozměrný dojem, a tak nějak podtrhuje celkové robustní vzezření hodinek.

Jedná se také o první model z řady G-Steel s čistě analogovým číselníkem. Díky tomu působí ještě o něco klasičtějším dojmem, což jen potvrzuje mé předchozí tvrzení o jeho univerzálnosti.

Luminiscence, aneb budiž světlo

Kapitolou samou o sobě je potom luminiscence. Casio používá pro svou luminiscenci obchodní název Neobrite a osobně bych řekl, že se jedná o takovou střední třídu, co se fotoluminiscence týče. Pokud je luminiscenční vrstva dostatečně "nabita" světlem, může ve tmě vydržet svítit nějakých 5-8 hodin. Intenzita ale samozřejmě vcelku rychle slábne a s postupem času jsou osvětlené prvky viditelné hlavně pro oči, které už jsou dostatečně přivyklé tmě.

7.5.2019 - Radim Krčmář
Luminiscence – Budiž světlo

Co mě bohužel u tohoto modelu zklamalo, je to, že se jako luminiscenční tváří jak samotné ručičky, tak i indexy po obvodu číselníku. Luminiscenční jsou ale bohužel pouze ručičky (hodinová a minutová), takže i když se třeba v noci vzbudíte a ručičky budou stále světélkovat, nepoznáte hned jednoduše kam ručičky zrovna ukazují, když neuvidíte na indexy. Od toho jsou ale hodinky vybaveny osvětlením.

Přesněji řečeno mají v sobě hodinky zabudovanou LED diodu, která zvládne celý číselník krásně osvítit. Osvětlení je vybaveno funkcí afterglow, což znamená, že stačí stisknout tlačítko osvětlení, a žárovička zůstane po určitou dobu svítit bez nutnosti držení tlačítka. Na druhou stranu, ani pokud tlačítko osvětlení stále držíte, světlo po 1,5 vteřině samo zhasne, a je nutné znovu stisknout tlačítko osvětlení. Bohužel u tohoto modelu nelze nastavit délku osvětlení, jako je tomu u některých jiných modelů. Musíme se tady tedy spokojit s přednastavenou hodnotou.

Co mě ale naopak u luminiscence potěšilo, je efekt, který svítící ručičky vytváří v kombinaci s leštěnou hranou podél zapuštěného sklíčka. Ve tmě při dostatečném "nasvícení" ručiček okruží pod určitým úhlem působí jako by na sobě mělo také luminiscenci. Je to ale jen taková maličkost, která se objeví jen za specifických podmínek, takže je to spíše jen takový tip pro někoho, kdo by si chtěl v noci pohrát s luminiscencí, zatímco nemůže usnout.

Tough Solar

Když už jsme se zabývali osvětlením samotných hodinek, je vhodné také zmínit, že hodinky samotné jsou napájeny světlem. Jde tedy o hodinky se solárním napájením.

Casio tuto technologii nazývá Tough Solar, ale napříč značkami bývá nazývána různě. Ostatně většinou to výrobci zmiňují přímo nápisem na číselníku, a ani tento model není výjimkou, i zde najdeme na číselníku nápis Tough Solar.

Co to ale vlastně pro běžného uživatele znamená? Za sebe bych řekl, že ušetření starostí. Obecně se totiž říká, že solární článek vydrží (v závislosti na používání hodinek) fungovat něco kolem 10 let, takže vám odpadá starost s výměnou baterie. Neznamená to ale, že by po 10 letech byly hodinky na vyhození, solární článek se samozřejmě dá vyměnit.

Jak co nejvíce prodloužit životnost solárního článku? Někdo by si možná myslel, že když hodinky schová do tmy, aby se solární článek "šetřil", může tím prodloužit jeho životnost. Je to ale přesně naopak. Pro solární článek je nejlepší, když je co nejvíce na světle, a stále udržován v co možná nejvyšším stavu nabití. Opakovaný proces vybíjení a nabíjení ho totiž více vyčerpává.

Hodinky ale disponují funkcí úspory energie. To znamená, že pokud se hodinky ocitnou ve tmě bez přístupu světla alespoň na 1 hodinu, zastaví vteřinovou ručičku, aby šetřily baterii. Pokud budou hodinky ve tmě po delší dobu (alespoň 6 nebo 7 dní), (např. budou uloženy v krabičce), vstoupí do pokročilejšího režimu úspory energie, a zastaví všechny ručičky + některé další funkce. K obnovení "životních funkcí" stačí hodinky opět vystavit světlu nebo stisknout nějaké tlačítko.

10.7.2019 - Martin Koňařík
Tough Solar – stručně a srozumitelně

K čemu tedy slouží ten větráček?

Ještě než se pustím do vysvětlování toho, jak vlastně subčíselník na pozici deváté hodiny funguje a k čemu slouží, uvedu na pravou míru, že svým vzhledem má připomínat lopatky turbíny tryskového letadla.

A teď k samotným funkcím subčíselníku. Pro každý mód jsou trošku jiné, pokusím se je tedy co nejjednodušeji popsat.

V základním módu zobrazení času plní vrtulka dá se říct pouze estetickou funkci. Uplynutí každé jedné minuty se trošku pootočí a nic zásadního z ní nevyčteme.

To se ovšem mění se stisknutím pravého spodního tlačítka (FIND), kdy nám vrtulka ukáže stav nabití baterie. V principu to funguje tak, že pokud vrtulka plně překryje červené pole, znamená to, že hodinky mají málo energie, a potřebovaly by nabít.

Pokud se vrtulka zastaví napůl v červeném poli, znamená to, že je baterie přijatelně nabitá. A ano, hádáte správně, pokud po stisknutí tlačítka vrtulka plně odkryje celé červené pole, znamená to, že jsou hodinky plně nabité.

Nyní se přesuňme do módu alarmu, zde nám vrtulka ukáže, jestli máme zrovna aktivovaný alarm, nebo ne. Pokud v módu alarmu vidíte červenou výseč, znamená to, že je alarm zapnutý, pokud je červená výseč vrtulkou zakrytá, je vypnutý.

Pro jistotu to srozumitelněji ukazuje také samotná vteřinová ručička, která v módu alarmu ukazuje na ukazatele "ON" nebo "OFF", které se nacházejí mezi indexem třetí a čtvrté hodiny. Mohlo by se totiž stát, že se vám podaří vrtulku rozkalibrovat a ta by potom mohla ukazovat přesně opačné hodnoty, než bychom chtěli. Může tedy sloužit i jako taková kontrola, jestli ukazuje vše správně.

V módu odpočítávacích stopek potom vrtulka ukazuje postupným uzavíráním, kolik ještě zbývá času (odpočet skončí, až bude celé červené pole uzavřeno). Hlavní ukazatel se ale nachází na spodním subčíselníku, který přesně ukazuje kolik času ještě na odpočtu zbývá, takže vrtulka tady slouží spíše pro potěchu oka.

Stejně tak je tomu u klasických stopek. Hlavním ukazatelem uplynulého času je subčíselník na pozici 6. hodiny, vrtulka se pouze postupem času otáčí.

Bonus v podobě Bluetooth

Mnoho funkcí hodinek jsem už vlastně postupně zmínil v průběhu svého povídání. Ale přeci jen je ještě stále co odhalovat.

Výše už jsem zmínil funkce jako alarm, stopky, či odpočítávací stopky. Výčet ale dále pokračuje, a hodinky zvládnout také ukázat aktuální datum či den v týdnu, a pomocí subčíselníku na pozici 6. hodiny zvládnou také ukázat čas v jiné časové zóně a v případě potřeby jedním stisknutím tlačítka prohodit váš hlavní čas s časem v jiné časové zóně.

Alarm se dá nastavit pouze jeden, a to na nějaký konkrétní čas, potom ho pouze vypnete, nebo zapnete. Při ručním nastavování však dejte pozor, aby byl nastaven na správnou denní dobu, což vám ukáže nejmenší subciferníček, který najdete v pravé polovině číselníku mezi indexy 3 a 4, a značí pouze jestli je zrovna dopoledne (A) nebo odpoledne (P).

Stopky jsou velice jednoduché, mají kapacitu 24 hodin a měří s přesností na 1 sekundu. Po uplynutí 24 hodinového měření se stopky samy zastaví a vyresetují.

Podobně je tomu i u odpočítávacích stopek, maximální možný nastavitelný interval je 24 hodin, nejmenší možný nastavitelný interval odpočtu je potom 1 minuta.

Na hodinkách je skvělé, že si všechny tyto (a ještě další) funkce můžete nastavit pomocí mobilní aplikace G-Shock Connected, která je sice pouze v angličtině, ale je velice intuitivní. Pokud hodinky propojíte s telefonem, jednak si hodinky okamžitě seřídí automaticky přesný čas a datum, ale také pomocí pár kliků nastavíte čas alarmu, odpočet apod.

Dokonce přes aplikaci můžete jednoduše zkalibrovat ručičky, pokud třeba hodinky utrpěly nějaký náraz a neukazují teď přesně. V aplikaci si můžete zobrazit i stav baterie hodinek, tady ale musím říct, že se mi více líbí sledovat stav baterie pomocí vrtulky, přeci jen to má své kouzlo.

Všechno si můžete nastavit samozřejmě i na hodinkách, ale předem upozorňuji, že to bude chtít trpělivost a čas. S čím jsem trošku bojoval, tak byla šroubovací "smart access" korunka, pomocí které se při nastavování dají měnit hodnoty. Korunka je pro větší bezpečnost kryta výstupky v pouzdře, ale právě kvůli nim se mi s ní strašně špatně manipulovalo a nastavení přes mobilní aplikaci pro mě bylo vysvobozením.

Kromě nastavení veškerých funkcí, automatické korekce času apod. dokáží také hodinky najít váš telefon. Respektive dokáží váš telefon stisknutím jednoho tlačítka rozeznít (pokud se zrovna nachází v dosahu signálu), což může být užitečné, pokud si s vámi telefon zrovna hraje na schovávanou.

Jde vlastně o první model G-Steel, který byl obdařen funkcí Bluetooth, momentálně už ale vyhlížíme čtvrtou generaci Bluetooth modelů GST-B400, která má být nejtenčími G-Steely vůbec, takže se máme určitě na co těšit.

Jak to dopadlo?

Na závěr bych tedy rád odpověděl na svou otázku, kterou jsem si položil hned v úvodu – tedy mohl bych vůbec se svým titěrným zápěstím nosit takové masivní hodinky? Odpověď zní (pro mě překvapivě) rozhodně ano!

Musím říci, že ač jsou hodinky daleko těžší a masivnější, než moje oblíbené F-91, dobře mi padnou na ruku a i na jejich větší hmotnost jsem si po chvíli zvykl. Možná jedinou malou výhradu bych měl k výstupku na pouzdře, který mě občas trošku tlačil do zápěstí.

To bylo způsobeno hlavně tím, že jsem měl hodinky s kovotahem, který se obecně nosí trochu volněji než třeba pryskyřicové řemínky, myslím si tedy, že kdybych zvolil variantu s pryskyřicovým řemínkem, byl by problém vyřešen.

Pokud by vás ale napadlo, že si k hodinkám pořídíte náhradní pryskyřicový řemínek a občas ho budete s kovovým střídat, bohužel vás musím zklamat. Ač se na první pohled může zdát, že oba řemínky na hodinky prostě musí pasovat a být vyměnitelné, opak je pravdou. Oba řemínky jsou bohužel konstrukčně řešeny jinak. Proto je obecně nejlepší nechat si nejprve v autorizovaném servisu prověřit, jestli jsou řemínky dvou konkrétních modelů vyměnitelné.

Doporučil bych tedy tento model? Jedním slovem: ano.

Odolnost G-Shocků kombinovaná s klasickým vzhledem
Solární napájení
Robustní, přesto dobře padnoucí i na menší zápěstí
Kovotah netrhá chlupy
Zapuštěné sklíčko
Bluetooth
Netradiční, zábavný vzhled v podobě vrtulky
Kvalitní osvětlení

Luminiscence jen na ručičkách
Nemožnost nastavit si delší interval osvětlení
Hůře přístupná "smart access“ korunka
Výstupek na pouzdře chránící korunku občas tlačí do zápěstí
Nemožnost vyměnit kovotah za pryskyřicový řemínek a naopak

Mohlo by vás dále zajímat:

13.6.2022 - Radim Krčmář
Casio G-Shock GST-B500 recenze – Na velikosti záleží

29.7.2024 - Filip Debrecenyi
Průvodce výběrem těmi nejoblíbenějšími G-Shocky