Historie a cesta automatických hodinek + 5 NEJ ze současnosti

Tagy: Technologie a pojmy | Klasické

Eliška Měrková | 8.7.2024 | 11 MIN | 2x komentář

Mechaniky bez automatického nátahu aby dnes člověk pohledal. Automaty jsou dnes už tak běžné, že se komplikace samonátahu už za komplikaci skoro nedá ani považovat. Nebylo tomu tak ale vždy. Kdy se vlastně tato "automatizace" mechanických hodinek udála, jak probíhala a kam se může ještě posouvat?

O čem se bavíme?

Automaty? Zjednodušeně jde o mechanické hodinky (tedy bez baterie a integrovaného obvodu), které mají oproti mechanickým hodinkám s ručním nátahem ještě aparát pro automatické dotahování pera – rotor. Při nošení se tedy hodinky samy dotahují a není je potřeba ručně dotahovat korunkou. Kde se ale vlastně vzaly?

Rotor – součástka ve žluté úpravě.

16.6.2023 - Agáta Vřeská
Jak fungují mechanické hodinky – Vše, co byste o mechanikách měli vědět

Naše video:

První kapesní hodinky se samonátahem

Když se začnete pídit po historii automatických hodinek, většinou se dočtete o Abrahamu-Louisi Breguetovi, roku 1780 a hodinkách jménem Breguet Perpétuelle. Taky zjistíte, že tyto kapesní hodinky s automatickým nátahem (náramkové se začaly nosit až později) byly Breguetovým prvním velkým kariérním úspěchem, a že právě ony byly nejspíš tím, co z něj udělalo jednoho z nejslavnějších hodinářů všech dob.

10.11.2023 - Šimon Šesták
Hodinářské milníky, které by měl chronomaniak znát

Kapesní hodinky Breguet Perpétuelle. Zdroj: www.breguet.com

Nebyl ale zdaleka jediný, kdo na projektu samonátahu pracoval, a nebyl ani strůjce této myšlenky. Desítky zdrojů uvádí (a je to tedy asi nejrozšířenější legenda), že to byl to Perrelet. Abraham-Louis Perrelet (shoda jmen je náhodná, ale zajímavá). A jeho ambiciózní vize stvořit hodinky, které by se dotahovaly bez vnějšího zásahu, inspirovala v 70. letech 18. století mnohé.

Perreletovy první automatické kapesní hodinky v historii hodinářství. Zdroj: www.perrelet.com

Perrelet byl po léta Breguetovým učněm a po letech praxe v jeho dílně usiloval o vlastní výtvory. Jednou z největších nepříjemností tehdejších hodinek byla nutnost natahovat je každý den malým klíčkem. Perrelet tedy vymyslel automatický systém, který byl poháněn přirozenou kinetickou energií pohybujícího se lidského těla. Byl to tedy Perrelet, kdo dal do hodinek rotor. A po letech neúspěšných pokusů v roce 1777 konečně uvedl první hodinky s automatickým nátahem v historii. K plnému dotažení pera údajně stačilo 15 minut chůze.

Perreletovy výsledky však nebyly přesvědčivé (stejně jako pokusy mnohých jiných hodinářů), ovšem pravdou stále zůstává, že Breguet systém samonátahu "jen" zdokonalil. A co je důležité, jeho zařízení bylo účinné, spolehlivější (přesto ne bezchybné) a z principu dokonale jednoduché – kmitající závaží reagující na prostou chůzi člověka.

Závaží bylo odpružené tak, aby se po každém pohybu vrátilo do původní polohy, zároveň tlačilo nahoru dva perovníky a zastavilo se, když byly pružiny zcela stlačeny.

K problému s Perreletovým vynálezem se váže zajímavá historka (pravdivost nezaručena, znáte to ;)). Povídá se, že jeden z jeho zákazníků vlastnících první automatické hodinky byl místní poštmistr, který měl v určitý čas doručit telegram. Vzal hodinky a uháněl s telegramem na místo doručení – a doběhl včas. Když se pak ale vracel, stavil se taky za Perreletem, a to s tím, aby si hodinky strčil za klobouk. Hodinky mu totiž nešly. Jak to? Pero samou námahou prasklo.

Své první Perpetuelle, "věčné" hodinky, Breguet prodává v roce 1780 vévodovi z Orléansu.
Že mu přinesou obrovskou slávu na versailleském dvoře i v celé Evropě, nebylo pochyb. Hodinky Perpetuelle, královské hodinky par excellence, byly v té době považovány za bezkonkurenčně nejlepší, a to jak po technické, tak po estetické stránce. Záznamy potvrzují, že mistr jich v letech 1787 až 1823 vyrobil a prodal asi šedesát.

Nutno ale podotknout, že jiné zdroje uvádějí (například publikace o prvním automatickém nátahu z roku 2002), že ve skutečnosti Perreleta v prvenství předběhl francouzský vynálezce Hubert Sarton, který se snažil dokázat, že Perreletovy hodinky byly inspirovány právě jeho prací. A dost možná je to nejpravdivější teorie. Straton dodal výkresy i návrhy a taky vyřešil problém s přetažením pera. Vše však zveřejnil až pár let po po údajném prototypu Perreleta.

Asi nejdivočejší historka o prvním automatickém nátahu pochází, jak taky jinak, z Česka. Příběh pojednává o pražském hodináři Josefu Tlustošovi, o kterém dobový časopis údajně napsal, že vynalezl nátah na principu přetékání rtuti z jedné nádobky do druhé, čímž se natahovalo hnací pero. Tento český vynález je však neprokazatelný.

O historii automatických hodinek a automatech obecně povyprávěl český odborník Igor Sirota:

Samonátah jde do náramkových hodinek

V oblasti kapesních hodinek se Breguetův mechanismus nijak výrazně neměnil. A ačkoli nebyl dokonalý (nebyl například vyřešen problém přetažení pera apod.), princip se postupně přenesl i do hodinek náramkových, jejichž rozmach zapříčinila až první světová válka a potřeba vojáků nosit časovací zařízení na praktičtějším místě než v kapse.

28.11.2024 - Agáta Vřeská
6 NEJ: Vojenské "field" hodinky (cenově dostupné)

Vojáci však samonátah ve svých fasovaných hodinkách ještě neměli. Po válce však obecné zaměření na vývoj menších a praktičtějších náramkových hodinek rozhodně neskončil. Netrvalo dlouho a i do náramkových hodinek se samonátah dostal. Koneckonců kinetická energie získaná pohybem paže daleko převyšovala energetické možnosti kapesních hodinek.

Harwood, Leroy nebo Rolex?

To si uvědomil opravář hodinek z anglického Boltonu, John Harwood, který vynalezl "nárazníkový" automatický strojek, kde právě pružinové nárazníky omezovaly otáčení kmitajícího závaží na 180 stupňů místo plných 360.

Poté, co v roce 1923 požádal o britský a 1924 taky švýcarský, francouzský, německý a americký patent na automatické náramkové hodinky, začal Harwood v roce 1928 s pomocí švýcarského výrobce Fortis vyrábět hodinky v továrně ve Švýcarsku, a tak dal evropské veřejnosti možnost používat hodinky, které po plném natažení vydržely běžet až 12 hodin, což bylo na tu dobu dost. Jen za rok 1928 údajně vyrobili více než 30 000 automatických strojků.

Patent a John Harwood při práci. Zdroj:http://www.harwood-watches.com

Jejich první automatické hodinky byly uvedeny na trh v roce 1928 – smutné je, že to bylo právě krátce předtím, než koncem roku 1929 zasáhla trh hospodářská krize. Po krachu newyorské burzy přišla společnost The Harwood Watch Company o svého sponzora, plně nezanikla, ale nikdy se již nevzpamatovala.

Hodinky vzniklé ze spolupráce Fortis a Harwooda. Zdroj: www.fratellowatches.com

Harwooda k nápadu údajně inspirovalo sledování dětí hrajících si na houpačce. Bylo to ale doopravdy tak? V tak velkém odvětví, jako je to hodinářské, si člověk skutečnými prvenstvími nemůže být nikdy jistý. A tak se někde (ač zřídka) můžete také dočíst, že ve skutečnosti už v roce 1922 s podobným nápadem přišel hodinář Léon Leroy. Jen o rok později si však John Harwood nechal udělat britský i švýcarský patent, a tak měl Leroy nejspíš smůlu.

Byly však taky doby, kdy si prvenství nepřipisoval nikdo jiný než velikán Rolex. Roku 1930 totiž Harwoodův patent skončil a možnosti vyvíjet automaty se chopilo více značek. A právě společnost Rolex v roce 1930 vylepšila Harwoodův návrh automatického strojku, když jej použila jako základ známého modelu Rolex Oyster Perpetual.

Zdroj: www.watchcentre.com

Mechanismus však změnili tak, že se závaží mohlo zase otáčet o 360 stupňů namísto pouhých 180. Nový systém závaží umožnil volnější pohyb, který při každém otočení zachytil mnohem více energie a jeho rezerva činila celých 35 hodin při plném natažení.

Zajímavé je, že veřejnost tehdy začala považovat Rolex i za zakladatele myšlenky automatických náramkových hodinek, a tak Rolex "slízával smetanu" za Johna Harwooda. Tomu se v roce 1956 Rolex omluvil a oficiálně mu vrátil veškeré zásluhy (... a Léon Leroy opět ostrouhal).

Zajímavý příběh Harwooda a Rolexu vydá na celý článek, a tak alespoň anglicky hovořícím doporučuji přečíst si zdařilé pojednání na fratellowatches.com nebo článek o historii na stránkách výrobce.

Co bylo pak

V polovině 20. století docházelo k rychlému pokroku, ať už se to týkalo samotné konstrukce automatických strojků, nebo inovací jako zavedení kuličkových ložisek pro snížení tření (V roce 1942 pak vznikl obousměrný nátah).

A tak se stalo, že se automatické hodinky začínají dostávat do hlavního proudu a osvojují si je značky napříč celým horologickým spektrem. V druhé půlce 20. století pak proběhl také slavný boj o první automatické chronografy.

29.7.2021 - Eliška Měrková
VŠE NA TÉMA: Hodinářské komplikace – Historie chronografu

Na druhé straně světa na automatech pracovala také společnost Seiko, která později v roce 1968 uvedla také revoluční automatický kalibr 61GS, který měl rychlost 36 000 bph (u švýcarských strojků bylo běžné 21 600 bph). Strojek debutoval pod prémiovou řadou Grand Seiko, která představovala (a stále představuje) inovaci. Ve stejném roce se také Seiko umístilo na prvním místě v soutěži ženevské observatoře, čímž překonalo nejen své předchozí rekordy, ale i švýcarské konkurenty.

8.11.2021 - Agáta Vřeská
6 NEJ: Nejmilovanější mechanické hodinky Seiko

A tím se dostáváme k bodu, který nechybí v žádném historickém článku o hodinkách – ke quartzové krizi. Nástup baterkových hodinek v 70. letech 20. století způsobil v hodinářském průmyslu až seismické změny.

11.8.2023 - Eliška Měrková
Historie quartzových hodinek – Krize nebo revoluce?

Mechanické hodinky však pohromu přežily a praktičtější automaty tím spíš. Ve 21. století zažívají renesanci a co se týče poměru hodinek s ručním nátahem a automatů, právě automaty staršího bráchu drtí na celé čáře. Jejich pokrok je nevyhnutelný.

5 NEJ – Jak daleko automaty zatím došly?

Hodináři nikdy nenechají jeden funkční mechanismus ležet jen tak ladem. Musí ho vylepšovat, vyvíjet, přicházet na jiné způsoby a překračovat zavedené mantinely. Jaké jsou ty nejzajímavější automaty současnosti?

(1) Nejinovativnější – Nejefektivnější alternativa běžného rotoru

Normální rotor, jako mají všechny automaty? Nuda, nuda, nuda – to rozhodně značka Hublot netrpí.

Značka Hublot je možná kontroverzní, ale v technologiích si rozhodně nebere servítky. Příkladem budiž ultramoderní kousek HUB9013 vydaný začátkem roku 2024, který namísto rotoru využívá systém závaží, tzv. Weight Energy System (závaží je mimochodem z 22kt bílého zlata s matným černým zdobením).

Jak Hublot zkonstruoval část tlumící nárazy na obou koncích závaží? Tak, že zlaté závaží dopadá na kovový "prst", který je odklopný jako páka. Když se část prstu stiskne, druhý konec páky zatlačí na kovovou tlumicí cívku. Je to podobný systém, jaký se využívá u některých horských kol, protože umožňuje vysokou absorpci nárazů.

Nedomnívám se, že systém brzy přejde do masové výroby, ovšem jako koncept Hublot možná vyvinul nejvýkonnější alternativu k tradičnímu systému automatického nátahu mechanických hodinek na světě.

Rok 2023 byl také plodný – přinesl totiž bláznivé hodinky Ulysse Nardin Freak One, které komunitu posadily takříkajíc na zadek.

Čas ukazuje samotný strojek a nastavuje se pomocí otočné lunety. Zdroj: www.watches-news.com

Kromě netradičně pojaté mechanické konstrukce strojku, která prosakuje na povrch "číselníku" až k "ručkám" (žádný číselník a ručky v pravém slova smyslu tam nenajdeme), je unikátní také samotný patentovaný systém automatického nátahu Grinder, který dokáže získat energii i z nejmenších pohybů zápěstí. "Létající karusel" se otáčí kolem své vlastní osy a je vybaven křemíkovým nadrozměrným oscilátorem a vláskem.

Uvnitř je kalibr UN-240 Manufacture s rezervou 72 hodin. Ručně se dá dotáhnout také – otáčením po směru šipky.

O další zajímavý způsob se pokusila značka Perrelet – nezmínit ji by bylo v kontextu článku až rouhačské. ;) Hodinky Perrelet LAB Peripheral z roku 2021 rotor využívají, ale ne tak, jak byste čekali: rotory jsou umístěny na stranu okolo číselníku.

Zdroj: www.ablogtowatch.com

(2) Nejtenčí – Kdo láme rekordy?

Válka o nejtenčí mechanické hodinky je tvrdá a nekončící. Co se týče automatů, v roce 2018 značka Bulgari dupla na plyn a porazila tehdy kralující Piaget se 4,3 mm... A ještě přidala Tourbillon. Hodinky Bulgari Octo Finissimo Tourbillon Automatic Ref. 102937 mají pouhých 3,95 mm.

22.4.2024 - Agáta Vřeská
Piaget Altiplano Ultimate Concept Tourbillon – Nejtenčí hodinky s tourbillonem na světě

Dýnko slouží jako základová deska strojku, který je navíjen obvodovým rotorem. Samotný strojek má údajně jen 1,95 mm.

(3) Nejunikátnější – Vesmírné Tellurium na zápěstí

Mechanické hodinky bez automatického nátahu dávají většinou daleko větší prostor ke kreativitě (a tak je většina tvarově i technologicky unikátních či "šílených" hodinek čistá mechanika). U hodinek SpaceOne Tellurium se automatů ale výrobce nebál. Tenhle kousek (představený v dubnu 2024) vypadá spíše jako vesmírné plavidlo než jako hodinky.

Tahle hodinková elegantní "vesmírná loď" vzbudila značnou pozornost svým futuristickým designem a vypouklým sklem odhalujícím tři soustředné kotouče, které uprostřed ukazují vteřiny, uprostřed skákající hodiny a po obvodu minuty. Zároveň ukazuje pohyby Slunce, Měsíce a Země, jako opravdový astronomický nástroj Tellurium.

Tellurium je rotační astronomický přístroj zobrazující pohyby Země a Měsíce kolem Slunce.

Strojek je P024 od Soprodu, klasičtější automat s centrálním rotorem, 4Hz frekvencí a 38hodinovou rezervou chodu.

19.5.2023 - Agáta Vřeská
Komplikace mechanických hodinek

(4) Nejlehčí – Hodinky jako zátka od vína?

Hodinky, které jsou tak lehké, že lidé, kteří je dostali do rukou, nemohli uvěřit, že by byly vůbec funkční? Ming LW.01 Automatic váží pouhých 10,8 g... což by mělo odpovídat zhruba váze zátky od vína.

Uvnitř se nachází automatický strojek ETA 2000.M1 upravený firmou Schwarz-Etienne pro společnost MING, který slibuje rezervu chodu 36 hodin. Strojek je ale samozřejmě vylepšený, resp. odlehčený o určité části pro úsporu hmotnosti.

Nejdůležitější je zde však jedinečná konstrukce pouzdra a především materiál: slitina hořčíku, hliníku, zinku a manganu AZ31 od společnosti Smiths High Performance. Ta je lehčí než uhlík a pevná jako kov. Místo safírového sklíčka se společnost MING rozhodla použít lehké tvrzené sklo Corning Gorilla Glass 6. Korunka je vyřezána z eloxovaného hliníku a zašroubována do kompozitu.

Celkově mají hodinky 6,5 mm na tloušťku a 38 mm na šířku – jsou tedy také poměrně drobné a hlavně tenké.

(5) Nejdelší rezerva chodu

Běžně rezerva chodu dosahuje nějakých 42 hodin a 80hodiové rezervě říkáme zvýšená. Jak daleko se v této oblasti ale hodináři zatím vyšplhali?

Zatímco u mechanik s ručním nátahem se rezerva dostala na neuvěřitelných 65 dní (Vacheron Constantin Traditionnelle Twin Beat Perpetual Calendar), automaty za nimi trochu pokulhávají. A to o celých 53 dní – Blancpain Tourbillon Volant Une Minute 12 Jours movement běží "pouhých" 12 dní. A od roku 2015 tuto hodnotu zatím žádné automaty nepřekonaly.

Blancpain  použil in-house automatický kalibr 242. Zdroj: www.ablogtowatch.com

Jaké nejzajímavější automaty jste za poslední dobu viděli vy? Dejte nám vědět do komentářů.

Mohlo by vás dále zajímat:

3.6.2024 - Šimon Šesták
Mechanické a automatické hodinky – Vše, co je třeba vědět

4.10.2023 - Agáta Vřeská
Nejpoužívanější mechanické strojky – Přehled, parametry, rozdíly

16.2.2024 - Eliška Měrková
Alarm – Jak funguje "cvrček" v mechanických hodinkách?

7.6.2023 - Agáta Vřeská
Valjoux 7750. Teda ETA. Nebo...? Příběh jednoho z nejslavnějších automatických chronografů

13.6.2023 - Eliška Měrková
Sistem 51 a Swissmatic – Jak Švýcarsko vrátilo úder