Alpina - švýcarský sláva, která málem nepřežila

Tagy: O značce | Alpina | Klasické | Tradiční

Agáta Vřeská | 12.6.2019 | 12 MIN | 3x komentář

Švýcarská značka Alpina nemá klasický pohádkový příběh. Její historie je složitá a zažila výsluní i hodinářské kóma. Přesto dnes nabízí luxusní sportovní hodinky těch nejvyšších kvalit. A přitom za dostupnou cenu. Co Alpinu zachránilo před jistým koncem a kde se vzal slavný červený trojúhelník?

Alpinistický princip

Hodinářskou značku Alpina nezaložil hodinář, který chtěl jen lepší živobytí a dílničku s vlastním písečkem. Za vznikem této legendy sportovních hodinek stojí hlubší myšlenka: vize jednoty a spolupráce. Konec 19. století totiž znamenal konkurenční bitvy. Malé samostatné podniky neměly šanci konkurovat velkým společnostem. To zjistil i nezávislý hodinář ve Winterthur Gottlieb Hauser. Po letech tvrdé dřiny už toho měl dost a založil 8. května 1883 „Vereinigung der Schweizer Uhrmacher" (Sdružení švýcarských hodinářů). Sdružení mělo spojit hodináře a díky této jednotě si u dodavatelů vyjednat lepší podmínky nákupu, lepší ceny zboží.

Cílem sdružení byly ze začátku dvě věci: 1) hledat výrobce vysoce kvalitních hodinek a doplňků pro hodináře, 2) vyjednat lepší skupinové nákupní podmínky.

Tzv. Alpinistický princip: sjednotit síly švýcarského hodinářského průmyslu a dosáhnout nejvyšší kvality a technické inovace ve výrobě, a to za co nejpříhodnějších podmínek.

To bylo v té době něco nového a dodavatelé novému uskupení samozřejmě nevěřili. Proto musel první dva roky Gottlieb Hauser zaplatit osobní „jistinu“ čtyři tisíce švýcarských franků. Členem "SUGu" („Schweizerische Uhrmacher-Genossenschaft“ (Družstevní sdružení švýcarských hodinářů)), jak se v roce 1886 musela společnost přejmenovat, se mohl stát každý hodinář, který sídlil ve Švýcarsku. Vstupní poplatek byl pět franků a bezpečnostní záloha 500 švýcarských franků. Členové se označovali jako Alpinisté a všichni věřili ve společný princip - Alpinistický.

Zakladatel Alpiny Gottlieb Hauser

Alpina překračuje hranice

Spojení přineslo výsledky a synergii. Brzy se rozjíždí vlastní distribuční síť a začíná vývoj vlastních strojků. Polotovary, tzv. ébauches, se nejdříve vyráběly v Ženevském závodě Alpina Ébauches, který vlastnila firma Duret & Colonnaz. Kompletace hodinek následně probíhala ve firmě Straub & Cie., manufaktuře v Bielu (Bienne), kterou vedl Jacob Straub, jeden z nejvýznamnějších členů sdružení. Právě tato spolupráce zapříčinila, že sídlo společnosti bylo přesunuto do Bielu.

Jak už to bývá, ne všichni měli z úspěchů sdružení radost. Ostatní velkoobchodníci se snažili podkopat dobré jméno firmy a výrobci ébauches dokonce prodávali své zboží za dumpingové ceny (pod výrobní hodnotou). Sdružení pomohla až silná vzpruha v podobě rostoucího německého trhu, kde získalo oficiální zastoupení.

Pozitivní ohlas na vlastní kalibry, které společnost představila na světové výstavě v Paříži 1900, byl dobrou vstupenkou do dalšího století. Na návrh Jacoba Strauba byla registrována ochranná známka Alpina (1901) a společnost dostává nové jméno: Union Horlogère (U.H.) - Association Horlogére Suisse.

Členy Union Horlogère byly v té době také společnosti jako Minerva nebo Kurt Frères (pozdější Certina). Alpinisté viděli ve své práci velký smysl a spolupráce jim přinášela stabilní růst zisků. Proto se nebáli rozšířit okruh působení a zastoupení v dalších zemích - Německu, Rakousku, Nizozemí, Maďarsku, Itálii, Belgii, Španělsku. Padesáti denní cesta do Ruska Gottlieba Hausera a jeho syna v roce 1903 přinesla mnoho nových objednávek a znásobení zisků.

Manufaktura Straub & Cie. v Bielu

Chce to chytlavé jméno

Začátek nového tisíciletí se nesl v duchu vzniku velkých silných jmen. Ještě že tak, jinak bychom pořád měli jen SUG nebo U.H. Společnost musela podlehnout trendu a zvolit chytlavé krátké jméno, které se bude dobře prodávat. Pochopitelně, tím jménem je Alpina a společnost si je uděluje k 25. narozeninám v roce 1908. Ale aby byla zaručena prestiž, jméno Alpina bylo použito pouze u několika nejlepších kalibrů a hodinek, které je obsahují. Ostatně vlásky či kompenzační setrvačky do nich dodávala pověstná firma Breguet.

Jménem Alpina se mohly pyšnit jen ty nejlepší kalibry a hodinky společnosti. Značka Alpina tak byla symbolem prestiže. Říká se, že Alpina dokonce vyrobila kalibr do hodinek Rolex, ale chtěla, aby nesl jméno Rolex, ne Alpina.

A silné jméno vyžaduje i silné logo. Přesně tak, tady vzniká slavný znak Alpiner. Trojúhelník v červené barvě s vnitřním kruhem, který znázorňuje ciferník hodinek. Inspiraci si našli Alpinisté v alpském Matterhornu, jedné z nejznámější hor tyčící se nad Zermattem.

Pro společnost to bylo šťastné období. Výbor se setkával několikrát ročně, řešil například spory mezi členy, představoval nové patenty, a na každoročním kongresu mohli Alpinisté diskutovat o novinkách v hodinářském světě a navazovat kontakty. Na konci roku 1909 měla Alpina Union Horlogère závody v Bielu, francouzském Besançonu a německém Glashütte. A kromě kalibrů proslavilo Alpinu také zvládnutí na tu dobu náročné hodinářské komplikace, tzv. věčného kalendáře. Do svých kapesních hodinek ji přidávala od roku 1910.

Alpina na „black listu“

Pak přišla první světová válka. Švýcarsko samozřejmě mělo neutralitu, ale Alpina Union Horlogère dodávala své chronometry Trojspolku (od roku 1913 patřily např. ke standardní výbavě Německého námořnictva), a tím se dostala na „černou listinu“. Jméno si trochu polepšila, když v roce 1915 vyhrála zlatou medaili na Švýcarské národní výstavě. I tak zůstala společnost pod dohledem členů Trojdohody až do konce války.

Německá pobočka v Glashütte se stala samostatnou. Pokud by vás zajímal její osud, ve zkratce můžeme říct, že výrobky dokázala konkurovat i hodinářským jménům jako byl A. Lange & Söhne. Ten dokonce Alpinu v Glashütte zažaloval, ale neúspěšně. Negativní recenze a nezájem o luxusní hodinky ale vedly k rozpuštění v roce 1922.

Po skončení války se Alpina Union Horlogère stává v Evropě uznávanou a hodinky jste mohli koupit u 2000 prodejců. Je tedy logické, že se Alpina pokusila dostat své hodinky na americký trh. První výlet do Severní Ameriky se ale nepovedl. Podruhé se pokusila prorazit na v roce 1928, kdy navázala spolupráci se společností Gruen Gilde. Gruen měl na americkém kontinentu dobrou distribuční síť a zároveň toužil své zboží dostat do Evropy. Jenže tam moc nepochodil. Značku nikdo neznal a vysoké ceny, které si účtoval, nebyly přijaty nadšeně.

Společníkem Gruenu a Alpiny se stal také Hermann Aegler, který v Bielu podnikal pod názvem "Manufacture des Montres Rolex & Gruen Guild A." Aegler byl tehdy přední dodavatel strojků - nejen do Gruenu, ale také firmy Rolex. To je například důvod, proč na začátku 30. let tikal v Rolexkách Prince a Alpina-Gruen Tecno stejný kalibr 877. Jak společnost Alpina, tak Gruen měly vlastní zájmy a společný podnik nepřinášel žádné očekávané výhody. Svou troškou do mlýna přispěl i sám Hermann Aegler, který ve svých prodejích čím dál víc upřednostňoval právě firmu Rolex.

Rolex Prince a Alpina-Gruen Tecno se stejným kalibrem 877

Nešťastné spojení navíc zřejmě poznamenaly i důsledky Velké hospodářské krize. Spolupráce s Gruen a tím i Aeglerem byla ukončena v roce 1935. V té době už stojí v čele Alpiny nástupci Gottlieba Hausera a Jacoba Strauba: Gottfried Peter (ředitel banky v Bielu) a Louis Straub (hodinář v Bielu).

Kde se vzal znak Alpiner v Německu

Pokud máte pocit, že historie značky Alpina je celkem složitá, máte pravdu. Tuhle odbočku bychom mohli klidně přeskočit, ale pokud vás zajímá, jak se znak Alpiner (červený trojúhelník) dostal do Německa, musíme se vrátit do první světové války. Jak jsme zmínili, Alpina tehdy dodávala své hodinky členům Trojspolku (např. Německu) a byla proto členy Trojdohody přísně sledována. Aby přežila, rozdělila se na tři nezávislé společnosti. Německá větev, původně v Eisenachu, zvolila jméno Dugena (Deutsche Uhrmacher-Genossenschaft Alpina). Přísný dohled se stal znovu aktuální v době druhé světové války a to až do té míry, že společnost nesměla používat jméno Alpina v Německu. Z názvu Dugeny tak mizí „Alpina", ale znak Alpiner zůstává. Dugena pokračovala ve vlastní produkci a budování nezávislého jméno. A i přes řadu problémů, Dugena je v Německu dodnes - a stále s logem Alpiner. Ale zpět do Švýcarska, Bielu a k Alpině.

Dugena má ve svém logu verzi emblému Alpiner

Sportovní hodinky. Konečně.

Cesty Alpiny byly různé, ale nakonec směřovaly ke správnému cíli. Sportovním hodinkám. Toto nerozlučné spojení začalo v roce 1933. Tehdy spatřily světlo světa robustní náramkové hodinky „Block Watch“ („Block Uhr“). Měly ocelové pouzdro a zcela novou korunku (Brevet 1464), kterou si nechala společnost patentovat. Podle výrobce bylo téměř nemožné ji vytrhnout nebo ztratit a díky inovativnímu těsnění byla odolnější vůči prachu.

Nový typ korunky, kterou si Alpina nechala patentovat

Z této první sportovní vlaštovky se roku 1938 rodí legenda - Alpina 4. Název nebyl náhodný, číslo 4 představovalo a dodnes představuje čtyři základní kvality sportovních hodinek, které definovala právě Alpina.

Čtyři základní kvality sportovních hodinek:

1. antimagnetické
2. vodotěsné
3. nárazuvzdorné
4. vysoce odolné pouzdro z nerezové oceli

Ano, jednoduché, až geniální. A pro Alpinu zásadní. Tímto krokem si zajišťuje přívlastek "sportovní", který přetrval dodnes. Tady je skoro nezbytné doplnit, že Alpina 4 byla vybavena v té době slavným kalibrem 592 s ručním nátahem. Byl považován za jeden z nejspolehlivějších kalibrů té doby a právě pro svou spolehlivost sloužil několik desetiletí. Najdeme ho v modelu Alpina 70 (vydané k 70. narozeninám Alpiny v roce 1953), Standard (1958) nebo Tropic Proof (elegantní sportovní hodinky z roku 1968).

Ženská emancipace v hodinkách Alpina

První automatický strojek vyrobila Alpina už v roce 1948. Označení bylo 582, ale znám byl jako P82, měl malý subciferník pro sekundovou ručku a rezervu chodu 40 hodin. Ale první sportovní náramkové hodinky s automatickým nátahem přichází až v roce 1957 - nesou honosný název President a ukrývají kalibr 584 se 17 kameny, přezdívaný „Hammerautomatik“.

Postupně se začíná ozývat nespokojenost ze strany žen - jak to, že ony nemají svůj, menší automatický strojek a vlastní kolekci hodinek? Diskriminace je nepřípustná, vždyť jsme v roce 1963! Alpina tak pro své dámské zákaznice vytváří kolekci Comtesse, která přežila do současnosti. Díky obnovené spolupráci s Gruenem nabízí doposud nejmenší (a zároveň nejvýkonnější) strojek Alpiny 362 s rotorem otáčejícím se oběma směry. Pro dámy jen to nejlepší.

Dámský model Alpina Comtesse z roku 2019

Alpina usla na vavřínech

Sportovní hodinky, které vyráběla společnost Alpina Union Horlogère s pověstnou švýcarskou precizností, byly oblíbené a často se stávaly volbou pro profesionální sportovce. Zdálo se, že společnost ví, co dělá. Na konci 60. let například představila potápěčské hodinky Alpina Diver 10 Seastrong a nadále pokračovala v produkci zajímavých mechanických kalibrů.

Podobně jako mnoho jiných (nejen) švýcarských hodinářských společností, zažila s příchodem quartzové revoluce značný otřes. To byl ale jen zlomek problémů. Značka nedokázala reagovat na nové trendy a módu. V roce 1972 přechází většinové vlastnictví z rodiny Straubů do rukou bratrů Gerl v Kolíně. A o pár let později ji akcionáři převádí pod společnost Montana Uhren AG.

A tehdy dostává "alpinistický duch" největší nakládačku. Potácí se a netuší, co má dělat. Nemá směr, dřív jasně nastavený marketing „dělat skvělé sportovní hodinky“ se stává jen prázdnou větou. Němečtí vlastníci jsou daleko, pokusy obnovit slávu značky se nedaří. A ani skvělé potápěčské hodinky nezabrání, aby se společnost netopila v červených číslech.

Alpina přežívá a na konci tisíciletí spíš dožívá...

Renesance Alpiny

Hodinky Alpiny dotikávají. Je za minutu dvanáct, když holandský podnikatel Peter Stas rozhodne o osudu značky s červeným trojúhelníkem.

Peter Stas vlastnil se svou ženou Alettou v té době již uznávanou a úspěšnou hodinářskou značku Frédérique Constant. Ta měla jasnou vizi - dělat luxusní klasické švýcarské hodinky za dostupnou cenu. A sportovní hodinky do této vize rozhodně nepatřily. Přání distributorů, aby spustili sportovní řadu Stasovi striktně odmítali. Nápad koupit značku Alpina, která měla dlouhou historii a byla spjatá právě se sportovními hodinkami, se tak jevilo jako geniální tah.

[[M4293]]

Peter Stas proto nakreslil několik náčrtků a odjíždí do Kolína nad Rýnem, kde své návrhy představuje tehdejším majitelům. Bylo dohodnuté okamžité odkoupení. Píše se rok 2002 a Alpina, která už málem nadobro zmizela z prodejních listin, dostává novou šanci.

Peter a Aletta Stasovi koupili v roce 2002 značku Alpina

Alpina v 21. století

Asi by se mohlo zdát, že noví majitelé nebudou mít s obnovou Alpiny zas tak moc práce. Vždyť za značkou je více než stoletá historie. Ale v podvědomí zůstala jen sporadicky a široká veřejnost ji už příliš neznala. Alpina tak své kvality musela dokázat téměř od píky.

Nové výrobní sídlo Alpiny v Ženevě

Peter Stas v ní ale viděl potenciál, a tak první novou sportovní kolekci představil na BaselWorldu už o rok později, v roce 2003. Dárkem dostala Alpina také zbrusu nové sídlo v ženevském Plan-Les-Ouates (od 2006). Získala vlastní týmy inženýrů, hodinářů a moderní technologie. I díky tomu mohla světu přinést několik novinek a opět se pustit do vlastních, in-house strojků.

Alpina stihla zatím 5 nových vlastník kalibrů:

• AL-950 - Automatický regulátor, první in-house strojek v novodobé historii Alpiny
• AL-710 - Small Date, automatický strojek s centrální sekundovou ručkou a datovým subciferníkem
• AL-718 - WorldTimer, automatický stojek s 24 světovými časy
• AL-760 - Flyback chronograf, automatický strojek z 233 komponentů
• AL-980 - Tourbillon, tuto královskou komplikaci vytvořila Alpina poprvé ve své historii; má křemíkové krokové kolo a kotvu a díky vlastnímu systému vyvažování hmotnosti (patentované technologii S.M.A.R.T.) má strojek ještě lepší přesnost

Alpina zvládla i nejsložitější hodinářskou komplikaci - Tourbillon

Alpina si upravuje také další strojky, dříve značky ETA, dnes především Sellitu, ale také slavný Valjoux 7750, a přizpůsobuje je svým požadavkům na sportovní hodinky. Díky tomu jsou kalibry v hodinkách Alpina velmi odolné, přesné a spolehlivé. Ruku v ruce s tím představuje i několik výjimečných hodinek, včetně Alpina Extreme Driver či Avalanche Extreme a znovu se ukazuje jako výrobce hodinek do extrémních podmínek.

Švýcarské smartwatche a jak to bude dál

Peter Stas je vizionář, a když Apple představil své Apple Watch, cítil, že tyto malé telefony na rukou ukousnou velký díl z hodinářského koláče. Proto inicioval Horological Smartwatch - malou revoluci, která spojila moderní technologie a klasický vzhled švýcarských hodinek. Horological Smartwatch byly představeny v roce 2015 v modelech jak pro Frédérique Constant, tak pro Alpinu ve sportovnější verzi.

O tři roky později přišla Alpina s aktuálně poslední zásadní novinkou - Alpina AlpinerX, upgrade Horological Smartwatch určené pro outdoorové nadšence. A podobně jako v roce 1938, kdy Alpina dala světu základní kritéria kvality sportovních hodinek, pokračuje v inovacích a definuje si nový směr v tomto odvětví.

AlpinerX jsou přezdívané jako "The Most Beautiful Outdoors Smartwatch"

Od chvíle, kdy Alpina nabrala nový dech, se z ní opět stává značka se silným alpinistickým duchem a jde v odkazu svého zakladatele Gottlieba Hausera. A vytváří luxusní sportovní švýcarské hodinky, které se pyšní ukázkovou spolehlivostí a dokonalou propracovaností.

Aby byl příběh kompletní, zbývá doplnit, že v roce 2016 Peter Stas prodal nejen Alpinu, ale také Frédérique Constant japonské Citizen Group. Bude rozhodně zajímavé sledovat, co toto spojení přinese. A pokud jde o naši Alpinu, má našlápnuto rozhodně správným směrem. Inovuje tam, kde je to potřeba, design umí zaujmout i ohromit, váží si tradice a zároveň dostojí nejvyšším kvalitativním nárokům. A drží se filozofie Alpinistů: „Být vytrvalý. Myslet nezávisle. Věřit svým instinktům. Nezapomenout na své kořeny.“